Jeden z nejmenších států na světě, ostrovní Nauru, ležící v Tichém oceánu, informoval v červnu, že za dva roky začne s hlubokomořskou těžbou vzácných kovů ve spolupráci s kanadskou společností The Metals Company. Zároveň vyzval, aby Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) přišel s jasnými pravidly pro takovou těžbu.

Podle odborníků ale hlubokomořská těžba může vést k nevratným změnám a trvalému poškození životního prostředí. Na počátku září tak vědci, diplomaté a aktivisté na konferenci ve francouzském Marseille vyzvali, aby se tato těžba oficiálně pozastavila, připomíná agentura Reuters.

Ochranáři upozorňují, že oceány jsou prozkoumané méně než vesmír a nikdo neví, co ve velkých hloubkách žije a jak jsou tamní ekosystémy citlivé. "Uspěcháním těžby nedotčeného a neprozkoumaného prostředí riskujeme obrovské dopady, které nebudeme moci zvrátit," uvedl k tématu už loni britský přírodovědec David Attenborough. 

Těžařské společnosti ale namítají, že oceány ukrývají velké množství zdrojů nutných například na výrobu počítačů a mobilů nebo k zelené transformaci ekonomiky.

Nauru už má zkušenosti s těžbou - po desítky let se zde povrchově těžily fosfáty na výrobu hnojiv. Ostrov se z toho dosud nevzpamatoval. "Nauru býval tropický ráj, deštný prales ověšený ovocem, květinami, vínem a orchidejemi. Nyní se kvůli lidské lakotě a krátkozrakosti stala z většiny našeho ostrova pustina," uvedl jeden z bývalých ministrů financí.

Až polovina druhů stromů může vyhynout

Skupina více než 500 odborníků v posledních pěti letech zkoumala všechny známé druhy stromů - konkrétně 58 497. Díky tomu zjistili, že třetině až polovině z nich hrozí vyhynutí a 142 druhů se už podle jejich dat ve volné přírodě ani nevyskytuje. Britský deník The Guardian uvádí, že vyhynutí tak hrozí dvojnásobnému množství druhů stromů ve srovnání se savci, ptáky, obojživelníky a plazy dohromady. Botanici je přitom označují za "páteř přírodních ekosystémů".

Odborníci identifikovali také tři hlavní původce problémů - kácení lesů kvůli zemědělské půdě, těžba dřeva a rozšíření invazivních škůdců a nemocí. Roli hraje i klimatická změna. 

"Poprvé víme, které druhy jsou ohroženy, kde jsou a jaký problém to je, takže můžeme učinit lépe informovaná rozhodnutí," říká Malin Riversová z mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady Botanic Gardens Conservation International, která zprávu vydala. "Tyto druhy ještě nejsou vyhynulé. Stále je tu naděje. Stále existují cesty, jak je přivést zpět," dodává. 

Otroctví kvůli změnám klimatu

Změny klimatu a s nimi spojená sucha či extrémní úkazy počasí budou podle Světové banky důvodem, proč bude muset více než 216 milionů lidí opustit do roku 2050 své domovy. To vede podle odborníků už v současné době k nárůstu případů moderního otroctví.

"Náš výzkum ukazuje dominový efekt, který má klimatická změna na životy milionů lidí. Extrémní úkazy počasí přispívají k poškozování životního prostředí, vyhání lidi z jejich domovů, a ti se tak mohou stát obětí obchodu s lidmi, vykořisťování a otroctví," vysvětluje britskému deníku The Guardian Fran Wittová, která se na téma zaměřuje.  

Celosvětová stávka za klima

Předposlední zářijový pátek, 24. září, proběhla celosvětová stávka za klima, největší od začátku pandemie koronaviru. Probíhala na více než 1400 místech na světě. Nejvíce lidí, až 20 tisíc, se zúčastnilo berlínského protestu. V Česku přišly vyjádřit svou nespokojenost s klimatickými opatřeními tisíce lidí do Prahy, Brna, Ostravy nebo Teplic. 

Stávka za klima v Praze. | Foto: Fridays For Future Česká Republika

Klimatické hnutí Fridays for Future v Česku připomnělo také vysvědčení, které udělilo na konci června parlamentním stranám. Hodnotilo v něm, jak v deseti případech za uplynulé roky hlasovaly o zákonech týkajících se klimatu a ochrany životního prostředí. Většina stran dostala za pět.

Udržitelné Lego 

Lego jako největší výrobce hraček na světě spotřebuje ročně na výrobu svých stavebnic kolem 100 tisíc tun plastů. Nyní se ale snaží přesunout se k udržitelnějším materiálům, které by zaručily nejen nižší dopad na životní prostředí, ale také bezpečnost při hraní se známými kostkami. V příštích dvou letech nasadí do prodeje hračky z recyklovaných plastových lahví a do roku 2030 mají recyklované stavebnice tvořit většinu prodaných produktů. 

Lego už dříve experimentovalo s kostičkami z cukrové třtiny. S jejich nasazením se ale kvůli složitější výrobě počítá také nejdřív v roce 2030. "Chceme, aby naše produkty měly pozitivní vliv na planetu, a to nejen hravostí, kterou podněcují, ale také použitými materiály," vysvětlil kroky své firmy viceprezident Tim Brooks, který zodpovídá za postoj Lega k životnímu prostředí.

Kostičky Lego z recyklovaných plastových lahví. | Foto: LEGO Group/Handout via REUTERS