Malta zadržela další humanitární loď, která se chystala vyplout na moře kvůli migrantům

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 7. 2018 19:50
Maltské úřady tvrdí, že potřebují překontrolovat všechny dokumenty plavidla. Představitelé organizace, které loď patří, ale tvrdí, že důvod je jiný.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Valletta - Malta nedovolila další lodi zahraniční nevládní organizace vyplout z maltského přístavu a zdůvodnila to tím, že musí zkontrolovat registraci plavidla. Loď Sea Watch 3 provozovaná stejnojmennou německou organizací se v poslední době podílela u libyjských břehů na naloďování migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Evropy.

Malta už dříve oznámila, že své přístavy pro lodě zahraničních nevládních organizací do odvolání uzavírá. Podobně to udělala před ní také Itálie.

Maltská vláda uzavřela přístavy pro plavidla zahraničních nevládních organizací, jimž nedovoluje vplout, ani vyplout, minulý týden. Zdůvodnila to tím, že dokud běží vyšetřování v kauze lodi Lifeline, nemůže Malta dovolit podobným subjektům, aby využívaly její přístavy.

Loď Lifeline provozovanou stejnojmennou německou organizací zadržela Malta minulý týden ve středu poté, co jí umožnila vplout do přístavu s asi 230 migranty z Afriky. S těmi plula tato loď týden po Středomoří, protože je odmítla přijmout Itálie, kam měla loď namířeno, a zprvu je odmítla také Malta. Ta se ale nakonec dohodla s několika zeměmi EU, že si tyto běžence rozdělí, a loď přijala. Zároveň ji ale zadržela a jejího kapitána postavila před soud.

Kapitán lodi Lifeline Claus-Peter Reisch se v pondělí účastnil na Maltě prvního soudního jednání a byl poté propuštěn na kauci 10 000 eur (asi 26 000 korun). Musel ale odevzdat pas a nesmí opustit Maltu. Tamní prokuratura ho viní z mimo jiné z toho, že porušil zákon, když nedbal pokynů italské pobřežní stráže, aby u Libye migranty nenaloďoval. Italové mu sdělili, že pro ně přijede libyjská pobřežní stráž. Organizaci Lifeline viní Malta z chybné registrace plavidla.

Sedmapadesátiletý kapitán Reisch popírá, že by se dopustil čehokoli nezákonného. "Naše mise zachránila 234 lidí a já si nejsem vědom žádné viny," tvrdí Reisch.

Mluvčí organizace Sea Watch Giorgia Linardiová obvinila maltské úřady, že se snaží vytvořit takové podmínky, aby se do záchrany migrantů nevládní organizace nepouštěly. Zároveň je obvinila z odpovědnosti za další úmrtí migrantů v moři, které kvůli nedostatečně rychlému zásahu větších záchranných lodí kvůli tomu nastávají.

Podle Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) přišlo od pátku u afrických břehů o život 204 lidí, které převáděči posadili do přetížených a nebezpečných člunů. V pátek při potopení jedné lodě přišlo o život 103 lidí, další pak v neděli, kdy se východně od Tripolisu potopil další člun.

Uzavírání přístavů pro lodě zahraničních nevládních organizací oznámila nedávno jako první Itálie, která se potýká v posledních několika letech s masovým přílivem migrantů z Afriky. Před kauzou lodi Lifeline vyvolala Itálie rozruch odmítnutím lodě Aquarius se šesti stovkami migrantů. Ty nakonec přijalo Španělsko ve Valencii.

Španělsko nyní projevilo ochotu přijmout další loď s migranty: plavidlo španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která v sobotu zachránila u libyjských břehů 60 migrantů, míří do Barcelony. Podle deníku El País by tam mělo dorazit ve středu.

Podívejte se na videoreportáž o lodi Lifeline

Několik dní čeká 230 migrantů na lodi Lifeline. Itálie ani Malta je nechtějí pustit do svých přístavů. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Americký prezident Donald Trump svolil, aby demokrat Joe Biden dostával každodenní zprávu, kterou pro prezidenta zpracovávají tajné služby

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy