Malta imigranty loví, hostit je odmítá

Red Zah, Reuters
14. 12. 2005 0:01
Valletta - S hustotou zalidnění větší než Bangladéš, Malta už nechce přijímat nové přistěhovalce.

Záchrana, či kritický bod na cestě do Evropy?

Pro ilegální migranty z Afriky i Asie představuje malý ostrůvek na jihu Evropy záchranu, stejně jako kritický bod na cestě do Evropy. Jen během tohoto roku na Maltě přistálo 1 800 ilegálních přistěhovalců. Mezi červnem a říjnem jich však při pokusu překonat úzký pruh Středozemního moře 600 zemřelo.

PŘEČTĚTE SI: Brusel chce hlídat uprchlíky satelitem

"Žije tu 400 tisíc lidí. Problém je, že Malta není dost velká ani pro samotné Malťany, natož přistěhovalce, " prohlásil Andul Osman ze Somálska, který jako tisíce dalších dorazil na rybářské lodi z Libye.

S přistěhovalci roste netolerance

Postoj většiny obyvatel malého ostrovního státu k přistěhovalcům se pomalu mění. Malta sice stále zachraňuje topící se ilegální přistěhovalce, umisťuje je do záchytných center, dokonce uděluje azyl každému druhému z nich, přesto je rostoucí netolerance patrná na každém kroku  

"Strach nám nahání především reakce veřejnosti. Dříve byla Afrika jen sousední kontinent. Nyní se zvedá vlna rasismu proti Afričanům, " říká zakladatel Republikánské národní aliance Phillip Beattie.

Migrace hýbe stále více ekonomikou ČTĚTE ZDE

"Měli bychom dát jasně najevo, že Malta není smetiště Středozemního moře," prohlásil tento pravicový politik. Není zdaleka tím nejradikálnějším.

Úplně na pravé straně politického spektra se drží Norman Lovell, předseda strany Evropské impérium. Lovell nešetří výroky o privilegované bílé rase, její záchraně a vytvoření nového evropského impéria.

Afrika by měla kontrolovat hranice

Ilegální migrace se stává stále citlivějším problémem jižní Evropy. Stovky Afričanů mířících přes moře za lepším životem vyvolávají na druhé straně Středozemního moře obavy.

Maltský ministr vnitra Tonio Borg již požádal Libyi o uzavření smluv, podle nichž by všichni ilegální přistěhovalci nalezení v maltských vodách byli vráceni zpět do Afriky. Všechny severoafrické státy by pak měly zpřísnit kontrolu svých hranic a zamezit tak dalším vlnám utečenců.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vyšetřovatel kauzy kolem dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo Nevtípil ke konci května končí u policie, odchází do civilu, uvedl Ekonomický deník.

Zdroj: ČTK
Další zprávy