San Francisco - Pobyt nastávajících maminek v temnu během těhotenství může u ještě nenarozených dětí vést k vývojovým poruchám zraku. Naznačuje to alespoň studie provedená na myších.
Ukázalo se totiž, že pokud byly březí myši drženy v naprosté tmě, rodila se jim mláďata s horším zrakem.
Absence světla podle závěrů studie, publikované v odborném magazínu Nature, vede k nesprávnému vývoji očních cév.
Badatelé se domnívají, že podobné to bude i u lidí a některým očním vadám by tedy podle nich bylo možné zabránit (nebo je alespoň diagnostikovat) už během těhotenství.
Stejně tak jako u zkoumaných hlodavců totiž i do lidské dělohy přes tělo matky malé množství světla prochází.
"Je to pro nás obrovské překvapení. Nejedná se o nic marginálního. Na vývoj sítnice má světlo zásadní vliv," vysvětlil z BBC Richard Lang z dětského zdravotnického centra v Cincinnati, jehož tým se na výzkumu podílel spolu s kolegy z Kalifornské univerzity.
Světlo je důležité pro cévní síť známou pod pojmem hylaoidní systém, který během vývoje zrakového ústrojí vyživuje sítnici. Protože by ale tyto cévy později v zorném poli překážely, tělo se jich po dokončení úkolu samo zbavuje, podobně jako je odstraňováno lešení z dokončené budovy.
Fascinující svět hmyzích očí:
Pokud ale byly myši po celou dobu těhotenství ponechány ve tmě, k odstranění tohoto pomocného cévního systému nedošlo. U myší byl kritický 16. den březosti, což by u lidí odpovídalo třetímu trimestru.
Objev by mohl vést k lepšímu pochopení řady onemocnění - například retinopatie nedonošených. "U retinopatie nedonošených pozorujeme přerostlé cévní řečiště a přesně to jsme objevili u myší, které se vyvíjely ve tmě," dodal Lang.
Pokus na myších navíc ukázal, že světlo v sítnici působí na pigment melanopsin. Ten funguje jako regulátor biologických hodin a je přítomen i v lidském těle. Funkce tohoto proteinu v tělech jiných živočichů, včetně člověka, ale není známa.
