Málo jídla a kýbl místo záchodu. Učitelka popsala čínské tábory pro muslimské Ujgury

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 5. 2019 21:50
Tresty za pomalé učení čínštiny, píchání injekcí "na omámení" i sexuální zneužívání dívek. To jsou jen některé z výčtu drsných praktik v převýchovných táborech pro Ujgury, které v Číně zřizuje tamní komunistický režim.
Ujgurové - ilustrační foto.
Ujgurové - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Tvrdí to bývalá zaměstnankyně jednoho z táborů - žena jménem Sayragul Sauytbayová. Jak to v převýchovných táborech pro muslimskou menšinu Ujgurů chodí, popsala v rozhovoru pro americkou televizi CNN. V minulosti se už objevila řada výpovědí od Ujgurů, kterým se z táborů podařilo utéct, svědectví od někoho z bývalých zaměstnanců je ale velmi vzácné.

"Věděla jsem, že se nikdo z těch lidí ničím neprovinil. Nemohla jsem ale udělat nic, čím bych zabránila jejich utrpení. Proto jsem se rozhodla, že jednoho dne řeknu veřejnosti, co se tam odehrává," uvedla Sauytbayová.

Ze své práce musela uprchnout. Rozvázání pracovního poměru, pokud vůbec nějaký existoval, by jí čínský režim těžko povolil. Sauytbayová tvrdí, že z tábora utekla v roce 2018. Unikla na východ do sousedního Kazachstánu, kde se znovu shledala se svou rodinou. 

Sauytbayová je etnická Kazaška, která ale vyrostla v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny. Právě v Sin-ťiangu fungují převýchovná zařízení pro muslimskou minoritu - konkrétně v jejím táboře bylo asi 2500 vězňů.

Manžel Sauytbayové se spolu s jejich dvěma dětmi v roce 2016 přestěhoval ze Sin-ťiangu do Kazachstánu. Sauytbayové ale nebylo dovoleno odcestovat. Jakožto Kazaška, která je navíc členkou vládnoucí Komunistické strany Číny, podléhá přísnějším podmínkám ohledně cestování mimo zemi.

Jiné, než slibovala Čína

Sauytbayová v Sin-ťiangu po určitou dobu vedla školku. Jednoho dne ji ale úřady převelely do tábora s tím, že tam bude různě staré Ujgury učit čínštinu. Podle úřadů to pro ni měla být ideální práce vzhledem k tomu, že mluví plynule kazašsky i čínsky, vzpomíná žena. 

Brzy ale poznala, že nepůjde o běžnou výuku cizího jazyka. "Řekli mi, že tam probíhá politika sinizace (kulturní počinšťování)," vypráví Sauytbayová. "Těm, kteří se nezvládali učit dost rychle nebo neplnili denní cíle, nedávali jídlo."

Hovoří také o tvrdých trestech, které "žákům" hrozily, když jim učení nešlo dostatečně rychle.

Stejně tak učitelce čínštiny záhy došlo, že ve skutečnosti nepracuje ve "střediscích odborného vzdělání", která mají sloužit ke vzdělávání a politické převýchově Ujgurů. Tak přitom o zařízeních mluví čínský režim, za což dlouhodobě sklízí kritiku od západních zemí i lidskoprávních organizací, podle nichž tábory představují vězení pro muslimy.

"Čína lže mezinárodní komunitě, když říká, že to nejsou koncentrační tábory, že to není vězení," říká Sauytbayová.

"Přetvoříme je na Chany"

Porce jídla se většinou skládá z jedné naběračky rýžové kaše a jednoho kusu chleba. Lidé tu spí v přeplněných, špinavých pokojích, kde se kromě postelí nachází i kýble, které slouží místo toalet.

Pokud si někdo z Ujgurů dovolí odporovat ideologii, kterou jim v zařízeních vtloukávají do hlavy, je podle někdejší pracovnice vystaven "ještě horším donucovacím metodám". "To nejlepší z nich (Ujgurů) vezmeme a přetvoříme do Chanů, zatímco to zlé potlačíme a zničíme," zaslechla jednou Sauytbayová.

Etnická skupina Chanů tvoří většinu čínské populace, cílem zmiňované sinizace je právě dominance kultury Chanů. Sauytbayová líčí, jak jí v táboře nařídili, jakým způsobem má vést vyučovací hodiny: "Za skutečnost, že žijete, můžete děkovat komunistické straně. Provinili jste se, když jste se nezvládli naučit čínský jazyk. Nedostatkem vašich znalostí jste zradili tento stát." Tyto věty musela Ujgurům opakovat.

Na neposlušné jedince mají ale pracovníci tábora údajně ještě jedno řešení - injekce na uklidnění. Sauytbayová na vlastní oči nikdy neviděla, že by někdo Ujgurům vpichoval injekci. Slyšela o tom ale od své kamarádky, která byla členkou zdravotnického personálu.

Rodilá Kazaška si nicméně vzpomíná, že vězně často někdo bezdůvodně odtáhl pryč z cely. Když se vrátil, byl zjevně omráčený a méně se personálu bránil. Stanice CNN připomíná, že na používání injekcí v minulosti upozornila i lidskoprávní organizace Amnesty International. 

Kromě nelidských podmínek a trestů dochází podle Sauytbayové za zdmi zařízení také k sexuálnímu zneužívání. Dozorci prý běžně neznámo kam odtahovali dívky, kterým bylo kolem dvaceti let. "Myslím, že se na nich dopouštěli všech druhů násilí, včetně sexuálního," dodává k tomu, v jakém stavu se děvčata mezi ostatní vrátila. 

Sauytbayová usiluje o azyl

Síť táborů v Sin-ťiangu vyrostla v posledních letech. Americké ministerstvo zahraničí odhaduje, že do nich Čína od té doby poslala kolem dvou milionů lidí. Převážně šlo o Ujgury, do zařízeních ale míří i Kazaši, Kyrgyzové a další středoasijské etnické skupiny. Peking je za to vystaven mezinárodní kritice. 

Krátce nato, co Sauytbayová v roce 2018 uprchla do Kazachstánu, ji zadržely tamní úřady. V současnosti je s ní veden soud, čelí obvinění z nepovoleného vstupu do země s padělanými doklady.

Hrozí ji deportace zpátky do Číny, jejíž je občankou. "Jsem žijícím svědectvím těchto koncentračních táborů. Proto mě chce Čína tak moc získat zpátky nebo mě zabít," říká Sauytbayová, která usiluje o udělení azylu v Kazachstánu. Její požadavek už ale úřady několikrát zamítly. Výše přiložený příspěvku z Twitteru ji zachycuje během slyšení u kazašského soudu loni v červenci. 

Video: Čínský špion není fake news, i proto chceme Kellnera pozvat do Senátu, říká Fischer

Na PPF si prezidentskou kampaň nedělám. Spolupráce s Huawei je dlouhodobé a strategické téma, říká Pavel Fischer. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy