Malajsie vydá tělo zavražděného bratra Kim Čong-una do KLDR

ČTK ČTK
30. 3. 2017 15:23
Malajsie svolila k vydání těla zavražděného Kim Čong-nama do Severní Koreje. Výměnou za tělo se do Malajsie má vrátit devět Malajsijců zadržovaných v Pchjongjangu. Po "velmi citlivých" vyjednáváních ve čtvrtek malajsijský premiér uvedl, že KLDR dovolila Malajsijcům odjet a Malajsie souhlasila s vydáním ostatků do KLDR. Neuvedl, zda už tělo Kim Čong-nama opustilo Malajsii.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kuala Lumpur - Malajsie vyslovila souhlas, aby bylo na žádost rodiny předáno do KLDR tělo Kim Čong-nama, zavražděného bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Oznámil to malajsijský premiér Najib Razak. Výměnou za vydání těla se do Malajsie má vrátit devět Malajsijců zadržovaných v Pchjongjangu.

Kim Čong-nam byl zabit 13. února s pomocí bojového nervového plynu VX na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpuru. Z činu jsou podezřelé severokorejské tajné služby.

Bizarní vražda značně poškodila vztahy mezi KLDR a Malajsií. Obě země si navzájem vyhostily velvyslance a KLDR zabránila v odletu devíti Malajsijcům. Malajsie vzápětí reagovala stejným způsobům a zakázala odjezd ze země Severokorejcům.

Po "velmi citlivých" vyjednáváních ve čtvrtek malajsijský premiér uvedl, že KLDR dovolila Malajsijcům odjet a Malajsie souhlasila s vydáním ostatků do KLDR. Neuvedl, zda už tělo Kim Čong-nama opustilo Malajsii.

Malajsie původně uváděla, že tělo vydá pouze příbuzným Kim Čong-nama. Manželka a děti Kim Čong-nama žili společně s Kimem v dobrovolném exilu v čínském Macau, od vraždy se ale skrývají. Existují totiž obavy, že jednadvacetiletý syn zavražděného Kim Han-sol by se také mohl stát terčem atentátu.

Podle malajsijských vyšetřovatelů vraždu spáchaly 13. února dvě ženy z Indonésie a Vietnamu, které Kimovi na obličej nastříkaly bojový nervový plyn VX.

Z podílu na vraždě malajsijská policie podezírá i sedm Severokorejců. Čtyři z nich krátce po vraždě odjeli z Malajsie a do pátrání po nich je zapojen rovněž Interpol. Další podezřelí Severokorejci se podle Malajsie skryli na severokorejském velvyslanectví v Kuala Lumpuru. Severní Korea jakýkoli podíl na vraždě odmítá.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy