Malajsie propustila Severokorejce podezřelého z vraždy bratra Kim Čong-una

ČTK ČTK
3. 3. 2017 12:32
Z vraždy bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una podezírá Malajsie severokorejské tajné služby. Tamní policie po útoku zatkla dvě ženy, jednoho Malajsijce a občana KLDR. Toho ale pro nedostatek důkazů v pátek propustila. Místo něj úřady vydaly zatykač na zaměstnance severokorejské letecké společnosti Air Koryo.
Severokorejské velvyslanectví v Malajsii.
Severokorejské velvyslanectví v Malajsii. | Foto: Reuters

Kuala Lumpur - Malajsijské úřady v pátek propustily Severokorejce, který byl v Malajsii zadržen v souvislosti s vraždou bratra Kim Čong-una.

Severokorejec byl předán imigračním úředníkům k deportaci do KLDR, protože u sebe neměl žádné platné cestovní dokumenty, napsala agentura AP.

Malajsie zároveň vydala zatykač na zaměstnance severokorejské letecké společnosti Air Koryo, kterého chce kvůli vraždě vyslechnout.

Ze zločinu jsou podezřelé severokorejské tajné služby.

Podle malajsijských vyšetřovatelů zabil Kim Čong-nama 13. února na letišti v Kuala Lumpuru nervový plyn VX. Malajsijská policie krátce po útoku zadržela ženy z Indonésie a Vietnamu, které podle záběrů z bezpečnostních kamer jedovatou látku na obličej oběti nastříkaly. Obě ženy byly obviněny z vraždy.

Zatčen byl rovněž jeden Malajsijec a jeden Severokorejec. Malajsijské úřady neuvedly, z čeho je severokorejský občan podezřelý, a ve čtvrtek oznámily, že bude pro nedostatek důkazů propuštěn.

Malajsie dále pátrá po sedmi Severokorejcích považovaných za organizátory smrti bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una. Čtyři z nich zřejmě hned po atentátu Malajsii opustili.

Malajsijská policie v pátek oznámila, že zpřísnila bezpečnostní kontroly na hraničních přechodech, aby zabránila tomu, že ze země odjedou i zbývající severokorejští podezřelí.

V zemi nadále zřejmě zůstává Kim Uk-il, zaměstnanec severokorejské letecké společnost Air Koryo, který se pravděpodobně skrývá na severokorejském velvyslanectví v Kuala Lumpuru. Malajsie také vyzvala druhého tajemníka velvyslanectví Hjon Kwang-songa, aby spolupracoval při vyšetřování. Malajsijské úřady o tomto muži, kterého chrání diplomatická imunita, v minulých dnech mluvily jako o jednom z podezřelých.

Malajsijské ministerstvo zahraničí zároveň slíbilo, že požene strůjce atentátu ke spravedlnosti. Ministerstvo rovněž odsoudilo použití nervového plynu VX, který OSN řadí mezi zbraně hromadného ničení. "Jeho použití na veřejném místě mohlo ohrozit veřejnost," konstatovalo ministerstvo.

Malajsie přímo neobvinila Severní Koreu ze zorganizování vraždy, její vyjádření ale přišlo jen několik hodin poté, co KLDR odmítla, že by při útoku byl použit nervový plyn. Pchjongjang rovněž odmítá uznat, že mrtvým je skutečně bratr vůdce země, označuje malajsijské vyšetřování za zmanipulované a snaží se docílit okamžitého vydání těla oběti.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 1 hodinou

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy