Malá Moskva v Německu. Ruští přistěhovalci se ve volbách přiklánějí k pravicovým populistům

Helena Truchlá
24. 9. 2017 11:09
Německý pojem Russlanddeutsche označuje pozdní vysídlence. Etnické Němce, kteří nejprve odešli do exilu na území bývalého Sovětského svazu a posléze se vrátili zpět. Ve čtvrti v německém městě Pforzheim jich žije tolik, že se jí dokonce přezdívá "Malá Moskva".
Plakát Alternativy pro Německo. Ilustrační foto.
Plakát Alternativy pro Německo. Ilustrační foto. | Foto: Martin Novák

Berlín - Na jihozápadě Německa leží "Malá Moskva". Tak se říká čtvrti ve městě Pforzheim ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Pforzheimská ruská menšina je tak početná, že kromě ruských supermarketů tu mají také ruského kandidáta do právě voleného nového německého parlamentu.

Alexander Birkle se narodil v Kazachstánu a sám sebe považuje za takzvaného Russlanddeutsche (ruského Němce). Tedy příslušníka menšiny lidí ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří v Německu dlouhodobě žijí.

Birkle kandiduje za populistickou Alternativu pro Německo (AfD), a právě proto má velkou šanci mandát skutečně získat. Když Pforzheimští loni volili zástupce do zemského parlamentu, AfD volby vyhrála.

Letos v létě se tu také konalo ustavující zasedání Zájmového spolku ruských Němců v AfD, kterého se účastnil osobně celoněmecký šéf strany, Jörg Meuthen. Podle deníku Pfalz Express přítomné pozdravil rusky.

Chápu je, ale nesoucítím

Podpoře ruských Němců se němečtí populisté netěšili odjakživa. Rusky hovořící menšina se zpolitizovala až v období uprchlické krize. Ve stejném období, kdy AfD zaznamenala první skutečné úspěchy. Spouštěčem byla takzvaná aféra "Lisa".

Russlanddeutsche

Německý pojem Russlanddeutsche označuje takzvané pozdní vysídlence (Spät-Aussiedler). Etnické Němce, kteří nejprve odešli do exilu na území bývalého Sovětského svazu, a posléze se vrátili zpět. Pozdní proto, že na rozdíl od například československých Němců se začali vracet až po rozpadu SSSR. Oficiálně sem patří lidé, kteří z bývalých sovětských republik odešli až v roce 1993 a později.

Ruská média v lednu 2016 přinesla zprávu o údajném znásilnění třináctileté Lisy, dívky z rusko-německé rodiny žijící v berlínském obvodě Marzahn. Pachatelem měl být uprchlík. Ačkoliv německé úřady zprávu záhy vyvrátily, tisíce ruských Němců se vydaly do ulic Berlína protestovat proti tehdejší migrační politice kancléřky Angely Merkelové.

"Chápu, proč sem všichni ti lidé prchají," vysvětluje svoje nově nabyté sympatie s AfD v rozhovoru pro deník Guardian zdravotní sestra ruského původu Olga Vitlifová. "Ale necítím žádnou solidaritu s lidmi, kteří prostě zahazují doklady na hranicích," doplnila.

Podobně jako další ruští Němci má pocit, že dnešní uprchlíci příliš snadno získávají právo v Německu zůstat, ačkoliv na privilegované zacházení mají mnohem menší nárok než rusky mluvící vysídlenci. Ti se totiž cítí být především Němci.

Vděčnost Kohlovi už nestačí

O politických aktivitách ruských Němců, kteří do Německa přišli v 90. letech a později, neexistují oficiální data. Nejrůznější průzkumy ale dokazují, že byli před rokem 2015 převážně politicky neaktivní.

Ti, kteří volili, často z vděčnosti hlasovali pro křesťanskodemokratickou unii (CDU/CSU) kancléře Helmuta Kohla, který je po znovusjednocení Německa a rozpadu Sovětského svazu vyzval k návratu do "domoviny". Konzervativní politika CDU/CSU pod jeho vedením odpovídala také jejich smýšlení.

Během úřadování Kohlovy nástupnice Angely Merkelové se ale všechno změnilo, a to především v posledních letech. Její migrační politika, přijetí zákona o sňatcích homosexuálních párů, podpora protiruských sankcí a otevřené proevropanství posunulo CDU/CSU mnohem více do politického středu. A ruské Němce do hledáčku Alternativy pro Německo.

AfD je jediná politická strana, která se na ně v kampani obrátila přímo. Založila v úvodu zmíněnou stranickou buňku, nechává tisknout plakáty v azbuce, je aktivní na ruskojazyčné alternativě Facebooku VKontakte.

Poptávce odpovídá i svým programem: jako jediná se radikálně vymezuje proti politice otevřených hranic a požaduje zrušení protiruských sankcí. A výsledky se dostavují. V berlínských obvodech Marzahn - Hellersdorf a Lichtenberg, známých svými ruskými menšinami, získala AfD v zemských volbách v roce 2016 podporu okolo 20 procent hlasů. V "Malé Moskvě" v Pforzheimu to bylo 44 procent.

Zprávy z Kremlu

Obavy, že by se Moskva mohla pokusit přímo ovlivnit spolkové volby v Německu, se zatím nepotvrzují.  Letošní německé parlamentní volby se dosud obešly bez jakéhokoliv náznaku přímého zásahu z ruské strany, potvrzuje Sandro Gaycken, ředitel berlínského Institutu pro digitální společnost.

"Nic jsme nezaznamenali, a popravdě ani žádný útok nečekáme," řekl Gaycken pro deník New York Times. "Nedává totiž absolutně žádný smysl útočit v prostředí, kde to všichni napjatě čekají," dodává expert.

Proruská agenda by si ale cestu do německé politiky mohla najít právě prostřednictvím ruských Němců. Výsledky průzkumu provedeného Nadací Borise Němcova v roce 2016 na vzorku šesti stovek osob dokazují to, co naznačil již případ Lisa: totiž že Russlanddeutsche považují ruská média za důvěryhodnější zdroj informací než ta německá, zejména pak ruskou státní televizi.

Alexander Reiser, sociální pracovník z berlínského Marzahnu a sám ruský Němec, s tím má osobní zkušenost. Skoro rok čelil internetové dehonestující kampani, když veřejně poukázal na nepravdivost Lisina příběhu. "Rusové mezi námi šíří smyšlenky o Angele Merkelové a uprchlících," rozčiluje se Reiser v rozhovoru pro agenturu Reuters.

To potvrzuje také novinářka ruského původu Ella Schindlerová pro Bavorský rozhlas. "Vladimír Putin ze sebe dělá jednoho z lidu, zároveň ale vládne pevnou rukou. To ruským Němcům v Německu schází," vysvětluje Schindlerová způsob, jakým se ruští Němci mohou prostřednictvím svého hlasu pro AfD stát advokáty prorusky orientované politiky přímo v Německu.

Oficiální data o možná nejpočetnější menšině v Německu jsou velmi stručná. Není jasné ani to, kolik Russlanddeutsche v dnešní spolkové republice vlastně žije. Migrační úřad napočítal od roku 1950 přibližně 2,4 milionů navrátilců. Podle stejného zdroje se k identitě ruských Němců v roce 2012 aktivně hlásilo asi 1,5 milionu osob. K tomu je potřeba připočítat také "skutečné" ruské přistěhovalce. Celkem různé odhady uvádějí až čtyři miliony osob, jejichž mateřským jazykem je - společně s němčinou, nebo výhradně - ruština.

Angela Merkelová v parlamentních volbách usiluje o čtvrté vítězství za sebou. Rodačka z Hamburku prožila sedmnáct let v dětství a mládí v Templinu. | Video: Martin Novák
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy