reklama
 
 

Majitel pokladu z Mnichova žije. Mluvit o něm nechce

14. 11. 2013 9:25
Gurlitta novináři vystopovali nedaleko bytu, kde policie našla 1406 uměleckých děl.

Mnichov - Žije. Novináři vystopovali záhadného majitele vzácné sbírky, kterou našli vyšetřovatelé v jednom z bytů v Mnichově-Schwabingu. Mezi 1406 senzačně objevenými obrazy je i 380 kreseb, maleb a grafik, nacisty označovaných za "zvrhlé umění".

Cornelia Gurlitta, elegantně oblečeného bělovlasého pána, potkala reportérka deníku Süddeutsche Zeitung, když se chystal opustit Mnichov. Vycházel ze svého bytu, kde byla sbírka před necelými dvěma lety objevena a v němž zřejmě dál normálně bydlel.

Osmdesátiletý Gurlitt za sebou táhl kufr na kolečkách. "Jsem na cestě do Würzburgu, k lékaři," tvrdil. "Brzy se vrátím," dodal.

Podle informací, které zveřejnil americký list New York Times, ale ve skutečnosti mířil na letiště.

"Potlesk od špatné strany"

Cornelius Gurlitt, syn obchodníka s uměním, kterého nacisté pověřili rozprodáním děl Picassa, Chagalla, Matisse a dalších do ciziny, totiž zdaleka nezajímá jen Němce. U něj nalezená díla mohou patřit sběratelům, respektive jejich potomkům z celého světa. Hlavně židovským.

I proto se po Gurlittově osudu pídí vedle Němců též Američané nebo například Francouzi. Právě francouzští reportéři ostatně pána - některými považovaného už za mrtvého - vystopovali jako první.

Reportéři magazínu Paris Match ho oslovili v jednom z mnichovských supermarketů. Řekl jim nepříliš srozumitelnou větu, kterou se novináři od té doby snaží rozklíčovat: "Potlesk od špatné strany je to nejhorší, co existuje."

New York Times zase píší, že u dveří Gurlittova mnichovského bytu ležel v minulých dnech ručně psaný vzkaz, který nezvané návštěvníky vyzýval, aby ho nechali na pokoji. Mám problémy se srdcem, a tak potřebuji klid, napsal Cornelius Gurlitt.

Dopis Spiegelu

Právě Gurlitt přitom může pomoci rozplést zamotané příběhy jednotlivých obrazů, které u něj policie našla. Minimálně část z nich mu navíc Německo podle expertů bude muset vrátit, protože mu náleží právem.

Podle zprávy Spolkového kriminálního úřadu (BKA) patřily zhruba tři stovky děl, odstraněných ve třicátých letech z německých muzeí, státu, který měl právo je prodat. A pokud je Gurlittův otec od Říše koupil (což je podle odborníků pravděpodobné), nelze je jeho dědici jen tak zabavit.  

Vysvětlovat původ děl novinářům ale starý pán nechce. "Všechno jsem předal státnímu zastupitelství," řekl reportérce Süddeutsche Zeitung. Na otázku, odkud vzácná umělecká díla pocházejí, jí prý přátelsky odvětil: "Nemůžu nic říct, vůbec nic nevím."

Méně smířlivě vyznívá dopis, který Gurlitt poslal do redakce zpravodajského týdeníku Der Spiegel. Žádá ji, aby ve svých článcích přestala zmiňovat jeho jméno. Nelíbí se mu hlavně to, že je jeho otec (který byl kvůli židovským kořenům sám sesazen z funkce ředitele muzea ve Zwickau) dáván do spojitosti se zvěrstvy nacistů.

autor: Zuzana Kleknerová | 14. 11. 2013 9:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama