


Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ubral ze své ostré rétoriky a omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své dřívější útočné výroky. Přiznal také, že Bělorusko je vojensky velmi zranitelné, a ujistil, že se Kyjev ze strany Minsku nemá čeho obávat.

V rozhovoru pro blízkovýchodní televizní stanici al-Arabíja Lukašenko prohlásil, že on i ruský prezident Vladimir Putin považují případné zatažení Běloruska do války za naprosto nepřijatelné. Takový krok by podle něj přinesl více škody než užitku.
„Bělorusko je z vojenského hlediska velmi zranitelné. Ukrajinská armáda má celé Bělorusko na dlani. Dobře si uvědomujeme, že naše hlavní kritická infrastruktura – výrobní i logistická – by se okamžitě stala terčem útoků,“ dodal jednasedmdesátiletý autoritář s tím, že Ukrajina se ze strany jeho země nemusí ničeho obávat.
Lukašenko zároveň připustil, že ve svých dřívějších výrocích na adresu Zelenského možná „zašel příliš daleko“. Obhajoval to však tím, že pouze reagoval na tehdejší hrozby přicházející z ukrajinské strany.
„Pokud se Vladimir Alexandrovič (Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj) těmi slovy urazil, omlouvám se mu,“ cituje Lukašenka ruský opoziční server Meduza.
„Možná to nebylo nutné říkat, zvlášť když vede válku. Možná jsem nemusel mluvit tak tvrdě. Na druhou stranu by ale měl pochopit, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá,“ poznamenal běloruský lídr s tím, že by měl být Zelenskyj opatrnější, „uklidnit se“ a přestat „provokovat Bělorusy“.
Lukašenko s tímto prohlášením přišel v době mimořádně napjatých vztahů mezi Minskem a Kyjevem. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Kremlu zatáhnout běloruskou armádu do bojů na Ukrajině.
Situace se ještě vyostřila koncem května po ostré slovní přestřelce mezi Lukašenkem a ukrajinským velením. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy Minsk varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na běloruském území.
Napětí se Lukašenko pokusil zmírnit už na začátku června během projevu v západoběloruském Grodnu. Tehdy rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu a prohlásil, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy.
Během tohoto vystoupení se běloruský prezident smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ deklaroval Lukašenko, i když vzápětí zopakoval, že Bělorusko zůstává pevným spojencem Ruska a v případě potřeby je připraveno ho bránit.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.