


Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ubral ze své ostré rétoriky a omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své dřívější útočné výroky. Přiznal také, že Bělorusko je vojensky velmi zranitelné, a ujistil, že se Kyjev ze strany Minsku nemá čeho obávat.

V rozhovoru pro blízkovýchodní televizní stanici al-Arabíja Lukašenko prohlásil, že on i ruský prezident Vladimir Putin považují případné zatažení Běloruska do války za naprosto nepřijatelné. Takový krok by podle něj přinesl více škody než užitku.
„Bělorusko je z vojenského hlediska velmi zranitelné. Ukrajinská armáda má celé Bělorusko na dlani. Dobře si uvědomujeme, že naše hlavní kritická infrastruktura – výrobní i logistická – by se okamžitě stala terčem útoků,“ dodal jednasedmdesátiletý autoritář s tím, že Ukrajina se ze strany jeho země nemusí ničeho obávat.
Lukašenko zároveň připustil, že ve svých dřívějších výrocích na adresu Zelenského možná „zašel příliš daleko“. Obhajoval to však tím, že pouze reagoval na tehdejší hrozby přicházející z ukrajinské strany.
„Pokud se Vladimir Alexandrovič (Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj) těmi slovy urazil, omlouvám se mu,“ cituje Lukašenka ruský opoziční server Meduza.
„Možná to nebylo nutné říkat, zvlášť když vede válku. Možná jsem nemusel mluvit tak tvrdě. Na druhou stranu by ale měl pochopit, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá,“ poznamenal běloruský lídr s tím, že by měl být Zelenskyj opatrnější, „uklidnit se“ a přestat „provokovat Bělorusy“.
Lukašenko s tímto prohlášením přišel v době mimořádně napjatých vztahů mezi Minskem a Kyjevem. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Kremlu zatáhnout běloruskou armádu do bojů na Ukrajině.
Situace se ještě vyostřila koncem května po ostré slovní přestřelce mezi Lukašenkem a ukrajinským velením. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy Minsk varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na běloruském území.
Napětí se Lukašenko pokusil zmírnit už na začátku června během projevu v západoběloruském Grodnu. Tehdy rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu a prohlásil, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy.
Během tohoto vystoupení se běloruský prezident smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ deklaroval Lukašenko, i když vzápětí zopakoval, že Bělorusko zůstává pevným spojencem Ruska a v případě potřeby je připraveno ho bránit.



V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti při ruském útoku v noci na sobotu zemřel tříměsíční chlapec a 11 lidí bylo zraněno, uvedl náčelník vojenské správy Oleksandr Hanža. Z 11 zraněných bylo podle něj sedm v těžkém stavu převezeno do nemocnice, mezi zraněnými jsou také dvě děti ve věku pět a 12 let. Úřady v Chersonu hlásí bezmála 30 zraněných.



Zatímco průmyslová zmrzlina je plná vzduchu, ta poctivá řemeslná vás v ústech nesmí mrazit. „My zmrzlináři říkáme, že má být pocitově teplá,“ vysvětluje Lukáš Bartoš, obchodní ředitel společnosti Adria Gold, která je po Opočnu druhým největším výrobcem v Česku.



Evropa letos zažívá rekordní vlny extrémních veder. S vysokými teplotami se ale vracejí i známé dezinformace o klimatu. Zpochybňují souvislost mezi vedry a změnou klimatu, zlehčují zdravotní rizika nebo útočí na klimatická opatření. Objevují se na sociálních sítích, v médiích i ve vyjádřeních některých politiků.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči jsou nuceni přisouvat trajektem posily, podle nich se plameny šíří lesem a keři. Oheň ohrožuje i domy, informovala stanice HRT. Zprávy o novém požáru v Dalmácii přicházejí poté, co požár u letoviska Omiš v pátek přinutil úřady evakuovat přes 2000 lidí včetně asi 300 českých turistů.