


Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ubral ze své ostré rétoriky a omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své dřívější útočné výroky. Přiznal také, že Bělorusko je vojensky velmi zranitelné, a ujistil, že se Kyjev ze strany Minsku nemá čeho obávat.

V rozhovoru pro blízkovýchodní televizní stanici al-Arabíja Lukašenko prohlásil, že on i ruský prezident Vladimir Putin považují případné zatažení Běloruska do války za naprosto nepřijatelné. Takový krok by podle něj přinesl více škody než užitku.
„Bělorusko je z vojenského hlediska velmi zranitelné. Ukrajinská armáda má celé Bělorusko na dlani. Dobře si uvědomujeme, že naše hlavní kritická infrastruktura – výrobní i logistická – by se okamžitě stala terčem útoků,“ dodal jednasedmdesátiletý autoritář s tím, že Ukrajina se ze strany jeho země nemusí ničeho obávat.
Lukašenko zároveň připustil, že ve svých dřívějších výrocích na adresu Zelenského možná „zašel příliš daleko“. Obhajoval to však tím, že pouze reagoval na tehdejší hrozby přicházející z ukrajinské strany.
„Pokud se Vladimir Alexandrovič (Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj) těmi slovy urazil, omlouvám se mu,“ cituje Lukašenka ruský opoziční server Meduza.
„Možná to nebylo nutné říkat, zvlášť když vede válku. Možná jsem nemusel mluvit tak tvrdě. Na druhou stranu by ale měl pochopit, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá,“ poznamenal běloruský lídr s tím, že by měl být Zelenskyj opatrnější, „uklidnit se“ a přestat „provokovat Bělorusy“.
Lukašenko s tímto prohlášením přišel v době mimořádně napjatých vztahů mezi Minskem a Kyjevem. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Kremlu zatáhnout běloruskou armádu do bojů na Ukrajině.
Situace se ještě vyostřila koncem května po ostré slovní přestřelce mezi Lukašenkem a ukrajinským velením. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy Minsk varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na běloruském území.
Napětí se Lukašenko pokusil zmírnit už na začátku června během projevu v západoběloruském Grodnu. Tehdy rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu a prohlásil, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy.
Během tohoto vystoupení se běloruský prezident smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ deklaroval Lukašenko, i když vzápětí zopakoval, že Bělorusko zůstává pevným spojencem Ruska a v případě potřeby je připraveno ho bránit.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.