Magyar se pochlubil „historickou dohodou“ s Kyjevem. Bolavá místa ale zůstávají

Tři týdny od prvního zasedání nové maďarské vlády hlásí Budapešť „historickou dohodu“ se svým východním sousedem, která má řešit dlouhodobé spory o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Tato otázka je přitom dlouhodobým zdrojem napětí mezi Kyjevem a Budapeští – a předchozí maďarský premiér Viktor Orbán tohoto napětí cíleně využíval.

Podle nového maďarského premiéra Pétera Magyara dohoda rozšíří jazyková, vzdělávací, kulturní a politická práva více než stovky tisíc etnických Maďarů žijících v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Budapešť kritizuje Kyjev za přístup k této menšině od doby, kdy Ukrajina přijala zákony posilující postavení ukrajinštiny.

Magyar již dříve naznačil, že dosažení dohody o právech menšiny je předpokladem pro jeho schůzku s Volodymyrem Zelenským, která by se podle médií mohla uskutečnit příští týden.

„Za tři týdny se nám podařilo dosáhnout toho, co se Viktoru Orbánovi nepovedlo za deset let,“ komentoval ve středu dohodu Magyar. Dodal, že Kyjev souhlasil s tím, že dohodnutá opatření v blízké době promítne do ukrajinské legislativy, píše například bruselský server Politico.

„Pokud se tak stane, Maďarsko podpoří otevření první skupiny vyjednávacích kapitol v přístupových rozhovorech Ukrajiny s Evropskou unií,“ řekl maďarský premiér. Šlo by o důležitý milník na cestě napadené země k členství v EU.

Bývalý premiér Orbán blokoval další postup ukrajinských přístupových jednání s EU i vojenskou pomoc Kyjevu právě s odkazem na údajné porušování práv maďarské menšiny.

Nový premiér Magyar ale jistá očekávání zároveň zchladil, když naznačil, že Budapešť nepodpoří urychlené přijetí země do EU. „Pokud se Ukrajině podaří během deseti nebo 15 let uzavřít všechny kapitoly přístupových jednání, uspořádá naše země o této otázce referendum,“ citoval ho server Politico.

Maďarský premiér také zopakoval, že Maďarsko nadále nebude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc. „Orbánovskou linii“ drží i v otázce zákazu dovozu ukrajinských potravinářských produktů. V květnu tento zákaz obnovil.

Putinův vzkaz Magyarovi

Zakarpatsko je v rámci Ukrajiny poměrně specifickým regionem. V nejzápadnějším cípu země, který sousedí se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, žila před válkou přibližně 150tisícová maďarská menšina.

Přestože její populace v posledních letech klesla, oblast si stále zachovává výrazný kulturní i politický charakter, kterým se od zbytku země odlišuje.

Orbán v regionu dlouhodobě posiloval svůj vliv, přičemž jeho podpora mezi etnickými Maďary v zahraničí byla tradičně vysoká. A to nejen na Ukrajině, ale i na Slovensku, v Rumunsku či v Srbsku.

Média spekulovala také o tom, že Orbán měl ohledně Zakarpatska jakýsi „pakt“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který měl údajně na region neútočit. Jen 12 hodin poté, co Magyar složil premiérskou přísahu, však na města s maďarskou menšinou začaly dopadat ruské drony a rakety. Podle některých zahraničních médií šlo o „varovný výstřel nové vládě“.

Nový maďarský premiér reagoval na útoky rétorikou, která za Orbánovy éry nezaznívala. „Maďarská vláda důrazně odsuzuje ruský útok na Zakarpatsko, kde žijí maďarské komunity,“ prohlásil Magyar na tiskové konferenci po prvním jednání kabinetu.

Reakce z Bruselu

Evropská unie po oznámení dohody mezi Maďarskem a Ukrajinou oznámila, že posune Ukrajinu společně s Moldavskem, které je též kandidátskou zemí, do další fáze přístupového procesu.

„Jde o významný milník na cestě k evropské integraci a zároveň o silný signál jednoty a odhodlání Evropské unie,“ uvedl Kypr, který v současnosti vykonává rotující předsednictví EU, na sociálních sítích.

Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová prohlásila, že dohoda „otevírá cestu k dalšímu pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie“, píše například německý list Deutsche Welle.