


Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar v pondělí přislíbil najít způsob, jak vydat Polsku dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť už dříve udělila azyl - pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku. Maďarsko nebude útočištěm pro mezinárodně hledané zločince, prohlásil Magyar podle agentury Reuters.

"Poradil bych jim (politikům uprchlým z Polska), aby už nešli do IKEA kupovat nábytek, protože tu dlouho nezůstanou," prohlásil Magyar podle agentury AFP.
Maďarsko v uplynulých letech udělilo politický azyl někdejšímu polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří sporných justičních reforem prosazených předchozí konzervativní vládou z let 2015 až 2023. Ještě dříve politický azyl v Maďarsku získal někdejší Ziobrův náměstek Marcin Romanowski.
"Mohu jen pánům Ziobrovi a Romanowskému navrhnout, že pokud nemají co skrývat, tak by se měli vrátit domů a zodpovídat se národu. Ziobro byl ministrem spravedlnosti, a tak by měl znát polský soudní systém. Měl by se očistit z obvinění," řekl Magyar podle serveru Onet.
V Polsku jsou oba politici obviněni ze zpronevěry peněz na pomoc obětem trestné činnosti. Podle vyšetřovatelů za tyto prostředky kromě jiného pořídili program Pegasus, určený k infiltraci mobilních telefonů, a používali ho proti domácím politickým oponentům. Oba popírají, že by se dopustili čehokoliv nezákonného a označují se za oběti pronásledování ze strany proevropské vlády premiéra Donalda Tuska, která v roce 2023 u moci vystřídala stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Vztahy mezi Tuskovou vládou a Orbánovým kabinetem byly napjaté, k čemu přispělo také udělení politického azylu Ziobrovi a Romanowskému.
Tusk v pondělí na návštěvě Jižní Koreje řekl, že o otázce azylu ještě před volbami v Maďarsku mluvil s Magyarem, jehož strana Tisza nedělní hlasování vyhrála. "Ta věc je jasná. Nemusíme nic dodávat ... Doufám, že těmto dvěma pánům řeknu 'Vítejte v Polsku'," uvedl Tusk.
Polský ministr obrany a vicepremiér Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v pondělí řekl, že doufá, že se Ziobro s Romanowským sami vydají polské justici.
Romanowski ale v neděli ve vyjádření v polské krajně pravicové televizi TV Republika dopad výsledku voleb v Maďarsku na svoji situaci bagatelizoval. "Není to vláda (v Maďarsku), kdo nás pošle zpátky do Varšavy s pouty na rukou. Jde o rozhodnutí soudu," uvedl. Ziobro se podle Reuters k této věci v komentáři k výsledkům voleb v Maďarsku nevyjádřil.
Péter Magyar dal v neděli večer ve svém vítězném projevu najevo, že chce obnovit tradičně silné vztahy mezi Maďarskem a Polskem. Oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Varšavy. Tusk v pondělí řekl, že si myslí, že jeho vztahy s Magyarem "budou naprosto výjimečné".



Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. „Připravujeme reakce na každou možnou variantu nepřátelských akcí, pokud se Rusové skutečně odváží rozšířit svou agresi,“ řekl Zelenskyj.



Do Prahy v sobotu podle informací Aktuálně.cz přijede nová ministryně zahraničí Maďarska Anita Orbánová. Návštěvu deníku potvrdilo ministerstvo zahraničí. Nová tvář kabinetu premiéra Pétera Magyara by měla odpoledne na pracovním obědě jednat se šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé).



Italská vláda podle agentury ANSA ve středu uvedla, že si předvolá velvyslance Izraele kvůli chování izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Ten podle ní v přístavu Ašdod ponižoval zadržené aktivisty z humanitární flotily. Obdobný krok později oznámila také kanadská diplomacie.



Městský soud v Praze ve středu znovu zamítl žalobu bývalého děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze a poslance za SPD Miroslava Ševčíka, kterou se bránil odvolání z funkce. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.



Americký Senát v úterý večer postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který se vleče už téměř tři měsíce.