Maduro zavírá hranice s Brazílií, nechce do země pustit konvoje s humanitární pomocí

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2019 7:52
Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve čtvrtek oznámil, že jeho vláda uzavře hranice s Brazílií a zvažuje i uzavření hranic s Kolumbií. Chce tak zabránit opozici, aby do země dostala humanitární pomoc, kterou Maduro označuje za snahu USA a opozice ho svrhnout. Uzavření hranic oznámila vláda jen krátce poté, co k hranicím s Kolumbií vyrazil kvůli humanitární pomoci venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó.
Prezident Maduro oznámil uzavření hranice s Brazílií | Video: Associated Press

Šéf parlamentu Guaidó, kterého od ledna uznala dočasným prezidentem země padesátka zemí včetně USA, ve čtvrtek se skupinou poslanců vyrazil z Caracasu na asi 900 kilometrů dlouhou cestu k hranicím s Kolumbií. Odtud chce opozice v sobotu dostat do země humanitární pomoc, a proto vyzvala k masovému pochodu k hranicím a demonstracím, jimiž chce přesvědčit vojáky, aby se přestali bát Madurových represí a přidali se k ní. Maduro už proto také posílil na hranicích počty vojáků.

Sobota se může stát "dnem D" v nynější venezuelské krizi, manifestace totiž chystá i Maduro, který vyzval své příznivce k Pochodu za důstojnost. Tvrdí totiž, že Venezuelané nejsou žebráci a vše, co potřebují, si dokážou vyrobit sami. V zemi je ale už několik let nedostatek léků, potravin i dalšího zboží a kolaps ekonomiky mnozí přičítají právě socialistické hospodářské politice vlády.

Dodávky potravin chce opozice do země dostat z kolumbijské Cúcuty, kde se za týdny shromáždilo nejvíce humanitární pomoci, zejména z USA, dále přes hranice s Brazílií a přes přístavy Puerto Cabello a La Guaira. Maduro ale tento týden nařídil uzavření všech přístavů v zemi.

Guaidó ve středu na Twitteru znovu vyzval vojáky, aby humanitární pomoc do země pustili. "Pánové vojáci, máte tři dny na to, abyste se přidali na stranu ústavy. Tahle pomoc má zachránit životy," napsal Guaidó.

Na vojáky apeloval tento týden i americký prezident Donald Trump, který v projevu k venezuelským emigrantům ve floridském Miami řekl, že pokud armáda humanitární pomoc do země nepustí, "ztratí vše". Trump už dříve nevyloučil ani vojenskou intervenci USA. To ale mnozí považují spíše za výhrůžku Madurovi. Ten jí ale nyní hojně využívá vzhledem k historické nevraživosti mnohých Latinoameričanů vůči USA kvůli jejich intervencím v několika zemích regionu v minulém století.

Benefiční koncerty chystá opozice i Maduro

Také šéf amerického vojenského velitelství Jih (SouthCom) admirál Craig Faller a náčelník generálního štábu kolumbijské armády Luis Navarro Jiménez ve středu z Miami vyzvali venezuelské vojáky, aby umožnili vstup humanitární pomoci. Pokud to neudělají, budou podle Fallera "zodpovědní za situaci". Faller podle deníku Miami Herald řekl, že je připraven na jakýkoliv vývoj ve Venezuele.

S napětím je očekáván ve Venezuele už pátek, kdy se na opačných stranách kolumbijsko-venezuelské hranice poblíž Cúcuty konají dva koncerty. Na kolumbijské straně ho pořádá britský miliardář Richard Branson, který očekává, že se na akci nazvané Venezuela Aid Live sejde na 250 tisíc lidí. A Madurova vláda chystá u hranic koncert nazvaný Ruce pryč od Venezuely.

Podpořit opozici přijedou v pátek do Cúcuty i prezidenti Kolumbie, Chile a Paraguaye Iván Duque, Sebastián Piňera a Mario Abdo Benítez. Tyto země spolu s asi 50 státy uznaly od ledna dočasným prezidentem Venezuely Guaidóa poté, co poslanci označili za nelegitimní nový Madurův prezidentský mandát. Madura ale stále uznává mimo jiné Rusko, Turecko a Čína.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy