Madrid propustil Erdoganova kritika zatčeného na žádost Turků

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 8. 2017 21:04
Španělské úřady v neděli propustily německého spisovatele tureckého původu Dogana Akhanliho. Tento kritik prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byl zatčen v sobotu na žádost Turecka. Akhanli ale nesmí opustit Madrid do doby, než bude rozhodnuto o jeho případném vydání. Čeho se podle Ankary dopustil, není jasné. Německá kancléřka Angela Merkelová na předvolebním setkání obvinila Turecko ze zneužívání zatykačů Interpolu. Akhanli byl ve Španělsku na dovolené.
Spisovatel Dogan Akhanli.
Spisovatel Dogan Akhanli. | Foto: ČTK

Madrid - Španělské úřady v neděli propustily německého spisovatele tureckého původu Dogana Akhanliho. Tento kritik tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byl zatčen v sobotu na žádost Turecka. Akhanli ale nesmí opustit Madrid do doby, než bude rozhodnuto o jeho případném vydání.

Čeho se Akhanli podle Ankary dopustil, není jasné, uvádí agentura DPA. Turecké úřady mají nyní 40 dnů na to, aby Španělsku předaly žádost o vydání spisovatele a odůvodnily ji.

Pokud by španělská justice turecké žádosti vyhověla, rozhodovala by o vydání Akhanliho španělská vláda. Celý proces se může táhnout řadu týdnů.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle agentury Reuters na předvolebním setkání obvinila Turecko ze zneužívání zatykačů Interpolu.

"Není to správné a jsem ráda, že jej Španělsko nyní propustilo," prohlásila kancléřka. "Nesmíme zneužívat mezinárodní organizace jako Interpol pro takovéto účely," dodala.

Už v sobotu německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel telefonoval svému španělskému kolegovi Alfonsu Dastisovi, aby Madrid spisovatele Turecku nevydával.

"Bylo by zlé, aby se Turecku podařilo i na druhém konci Evropy dosáhnout toho, že lidé, kteří se ozvou proti prezidentovi Erdoganovi, skončí v cele," řekl v neděli šéf německé diplomacie. Akhanli byl ve Španělsku na dovolené.

Letos šedesátiletý Akhanli byl v 80. a na začátku 90. let v Turecku vězněn za své opoziční aktivity, k nimž patřilo vydávání levicových novin a kniha o genocidě Arménů, která je v Turecku vysoce kontroverzním tématem. Z Turecka uprchl a od 90. let žil a pracoval v Kolíně nad Rýnem. Má jen německé občanství.

Vztahy mezi Tureckem a Německem jsou napjaté od loňského nezdařeného puče. Německo kritizuje Ankaru za čistky mezi údajnými pučisty. O práci přišlo nebo bylo sesazeno do nižších pozic 150 tisíc lidí, 50 tisíc osob skončilo ve věznicích. Je mezi nimi i desítka Němců, z nichž někteří mají také turecké občanství.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy