


Maďarský prezident Tamás Sulyok v sobotu oznámil, že podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát. Informovaly o tom agentury MTI a Reuters.

Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí.
Nový premiér Péter Magyar opakovaně označil dosavadního prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc.
Ihned po vítězství své strany Tisza v dubnových parlamentních volbách Magyar vyzval Sulyoka, aby odstoupil. Když tak prezident neučinil, parlament, kde má nyní Tisza ústavní dvoutřetinovou většinun, schválil tento týden ústavní dodatek ukončující prezidentův mandát s odůvodněním, že společnost v něj „ztratila důvěru“.
Poslanci dodatek přijali poměrem hlasů 139 ku šesti, když strana Fidesz hlasování bojkotovala. Magyar zároveň hlavu státu varoval, že pokud novelu nepodepíše, bude čelit ústavní žalobě.
Parlament má nyní zvolit prezidenta nového, a to buď do doby, než vstoupí v platnost nová ústava, nebo na dobu nejvýše pěti let.
Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, nebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Podle Magyara své roli ve vrcholném úřadu Sulyok nedostál, protože se nepostavil proti nedemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou.
Součástí ústavního dodatku je také omezení působení poslance v parlamentu na dvanáct let. To má zajistit, že několik prominentních zástupců Fidesz v dalších parlamentních volbách už nebude moci kandidovat. Ústavní soud má znovu získat pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu a jeho soudci mají opět odcházet do důchodu v sedmdesáti letech.
Dodatek k ústavě také počítá se vznikem nového úřadu se silnými pravomocemi pro boj proti korupci, kterou kritici Orbána označují za nedílnou součást systému vytvořeného bývalým premiérem.



Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.



Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o naftě. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.



Bigbít, folk, normalizační hity i porevoluční rock. Jak dobře znáte československou hudbu 60. až 90. let? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli znáte repertoár Heleny Vondráčkové či Michala Davida stejně dobře jako třeba fakta o kapele Olympic či Pražský výběr.



Západonilská horečka letos v Evropě nabírá na síle. Do konce září se nakazilo 1765 lidí v 16 zemích a virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíc případů hlásí Itálie a Řecko, přibývají ale i země, kde se dříve objevoval jen zřídka. „Vzhledem k příznivému počasí riziko nákazy přetrvává,“ říká epidemioložka SZÚ Hana Orlíková.



Rýsuje se fantastická možnost. Hned tři české tenistky na závěrečném Turnaji mistryň, z toho dvě v singlu. Po boku Lindy Noskové by se mohla v listopadu na vyvrcholení sezony představit také Karolína Muchová. Ve hře je ale ještě několik scénářů. Jeden z nich byl z českého pohledu hodně krutý.