Budapešť - Maďarský parlament podle očekávání schválil Viktora Orbána ve funkci premiéra na další čtyřleté období. Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz) jasně zvítězil v dubnových volbách a v zákonodárném sboru má opět výraznou většinu mandátů.
Orbán dal v sobotním projevu najevo, že bude nadále podporovat Maďary žijící v zahraničí, kterým již před třemi lety umožnil získat maďarské občanství.
Orbána při dnešním hlasování v parlamentu podpořilo 130 ze 199 poslanců. Proti němu se vyslovilo 57 zákonodárců.
Staronový premiér v parlamentu složil přísahu a poděkoval všem voličům za jejich účast v dubnových volbách, napsaly agentury MTI a Reuters.
Otázka etnických Maďarů
Maďarsko se podle Orbána postaví za svá práva v rámci Evropské unie a bude usilovat o autonomii pro etnické Maďary žijící v zahraničí, včetně Ukrajiny. "Maďaři žijící v karpatské kotlině mají právo na dvojí občanství, na komunitní práva i na autonomii," citovala agentura Reuters z Orbánova projevu.
Orbán prohlásil, že otázka etnických Maďarů je nyní mimořádně aktuální kvůli krizi na Ukrajině. Tam podle něj žije zhruba 200 000 etnických Maďarů, kteří mají právo na maďarské občanství i na samosprávu. "To je naše jasné očekávání od nové Ukrajiny, která se nyní formuje," řekl premiér.
Premiér rovněž vyzval k radikálnímu snížení cen energie v Evropské unii s cílem posílit konkurenceschopnost evropských podniků. Prohlásil také, že jeho vláda odmítá politiku podporující přistěhovalectví.
Kontroverzní politik
Šéf Fideszu bude stát v čele maďarské vlády již potřetí. Orbán byl premiérem v předchozím funkčním období od roku 2010 a kabinet vedl rovněž v letech 1998-2002.
Orbánovi konzervativci ve volbách získali 44 procent hlasů a i díky úpravám volebního systému obsadili v parlamentu 133 křesel. To jim stejně jako v minulém volebním období dává k dispozici dvoutřetinovou většinu, umožňující i změny ústavy.
Orbán je v Evropské unii vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy základního zákona země se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí, a od některých pak musel ustoupit.
Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a sdělovacích prostředků.
