Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.
Maďarští poslanci schválili sedmnáctý ústavní dodatek poměrem hlasů 139 ku šesti, neboť poslanci nacionalistické strany Fidesz hlasování bojkotovali. Magyarova strana Tisza má nicméně po volbách v parlamentu dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje schvalovat změny základního zákona.
"Bylo by zradou maďarského národa, kdybychom tuto ústavu ponechali netknutou," prohlásil Magyar v parlamentu před hlasováním. "Oni (Fidesz) zemi nastavili tak, že se vůle jednoho člověka stala zdrojem legislativní práce... Strana Tisza získala jednoznačný dvoutřetinový mandát k tomu, aby tento systém odstranila," uvedl premiér.
Ústavní dodatek s okamžitou platností ukončuje funkční období současného prezidenta s odůvodněním, že společnost v něj "ztratila důvěru". Sulyok má pět dní na to, aby jej podepsal. Parlament má pak zvolit prezidenta nového, a to buď do doby, než vstoupí v platnost nová ústava, nebo na dobu nanejvýš pěti let. Podle Magyara se na podzim spustí "rozsáhlý společný projekt" s maďarským lidem na vypracování nové ústavy.
Po hlasování Magyar novinářům řekl, že přijetím ústavního dodatku jeho vláda "zahájila transformaci Orbánova právního systému". "Dnešním hlasováním jsme uzavřeli jednu éru," řekl premiér. "Zeptali jsme se maďarského lidu a dostali k tomu od něj zcela jasný mandát," dodal s odkazem na výsledky voleb.
Orbán po hlasování parlamentu podle maďarské tiskové agentury MTI prohlásil, že pokud bude prezident násilně odvolán z funkce, má Maďarsko právo postavit se na odpor. "A my tak učiníme. (...) Nikdy neuznáme agresivní metody autokracie za legitimní či legální," uvedl bývalý premiér, jehož styl vládnutí naopak kritici označují za autoritářský a který prosazoval systém takzvané "neliberální demokracie". "Dnes si vyřizují účty s prezidentem, ale zítra to mohou udělat s kýmkoli," dodal Orbán.
Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, anebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Magyar opakuje, že Sulyok své roli hlavy státu nedostál, protože se nepostavil proti nedemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou. Už před volbami slíbil, že Sulyoka odvolá.
Pokud prezident schválený ústavní dodatek do pěti dnů nepodepíše, Tisza proti němu zahájí řízení o odvolání z funkce, varoval v pondělí Magyar. Zároveň Sulyoka opět obvinil, že koná v zájmu nyní opoziční strany Fidesz. Strana podle premiéra pro Sulyoka předem připravila podání k ústavnímu soudu, kterým hodlá změnu ústavy napadnout.
Součástí ústavního dodatku je také omezení působení poslance v parlamentu na 12 let. To má zajistit, že několik prominentních zástupců Fidesz v dalších parlamentních volbách už nebude moci kandidovat. Ústavní soud má znovu získat pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu a jeho soudci mají opět odejít do důchodu v 70 letech.
Dodatek k ústavě také počítá se vznikem nového úřadu se silnými pravomocemi pro boj proti korupci, kterou kritici Orbána označují za nedílnou součást systému vytvořeného bývalým premiérem.
Mohlo by vás také zajímat: Trump začal zostra: "Stáhneme se z Evropy, NATO mi nedělá radost". Jednu zemi už odepsal
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.