Maďarsko zpřísnilo podmínky pro nevládní organizace financované ze zahraničí

Martin Ehl Martin Ehl
Aktualizováno 13. 6. 2017 13:47
Nevládní organizace v Maďarsku, které dostávají v přepočtu více než 650 tisíc korun ročně ze zahraničí, se musejí prohlásit za "zahraniční". Hlavním cílem je omezit před volbami v roce 2018 vliv organizací, které financuje miliardář George Soros, v nichž vidí vládní Fidesz politickou konkurenci. Maďarský zákon se přímo inspiruje ruským zákonem, který v roce 2012 prakticky znemožnil ruským nevládním organizacím získávat peníze ze zahraničí.
Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon.
Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon. | Foto: Reuters

BudapešťMaďarský parlament poměrem 130 ku 44 hlasům přijal nový kontroverzní zákon o nevládní organizacích.

Nová norma, jejíž části byly podle opozičních poslanců doslovně převzaté z podobného ruského zákona, nařizuje nevládním organizacím financovaným ze zahraničí, aby se všude - například i v dopisech - označovaly za "organizaci placenou ze zahraničí".

Toto označení, které má především stigmatizovat některé nevládní organizace a je do velké míry namířeno hlavně na aktivity placené americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, se vztahuje na ty organizace, které dostávají ze zahraničí více než 25 tisíc eur ročně (cca 650 tisíc korun).

Toto označení musejí psát například i do svých tiskových zpráv.

Maďarská vláda sice minulý týden oznámila, že některá ustanovení nového zákona zmírní po kritice Benátské komise, orgánu Rady Evropy, který dohlíží na dodržování lidských práv. Ale podle expertů jsou úpravy jen mírné a nemění podstatu.

Poslední úpravy rozšířily seznam těch, na které se zákon nevztahuje (nadace politických stran, náboženské nevládní organizace či nadace etnických menšin). Vláda také zmírnila sankce za neplnění povinností takových organizací.

V atmosféře vybičovaného nacionalismu v Maďarsku jde do důležitý krok, který zároveň vytváří i novou právní kategorii, na niž se mohou odvolávat jiné zákony, které mohou izolaci ze zahraničí financovaných aktivit ještě prohloubit.

"Jde o to, někoho veřejně nějak označit. A pomocí hranice 25 000 eur odkazuje nový zákon ke kontrole praní špinavých peněz, tedy zahraniční nevládky nepřímo svazuje s teroristy," domnívá se opoziční poslankyně Zsuzsanna Szelenyová z hnutí Společně 2014.

"Zahraniční agenti"

Podle ní nový zákon kopíruje základní myšlenku zpřísněného ruského zákona o nekomerčních organizacích, který byl v roce 2012 zásadně zpřísněn o to, že kdokoli dostává peníze ze zahraničí, tak se musí registrovat jako "zahraniční agent".

Tato úprava prakticky znemožnila ruským nevládním organizacím žádat o financování ze zahraničí.

Maďarský premiér Viktor Orbán je jeden z mála čelných představitelů EU, který se netají obdivem k Rusku a k Vladimiru Putinovi, s nímž uzavírá řadu obchodů. Putin byl na návštěvě v Budapešti naposledy letos v únoru.

Maďarská vláda chce především oslabit vliv nadace Open Society miliardáře George Sorose, kterého premiér Viktor Orbán považuje za vážnou politickou hrozbu před volbami příští rok. "Financuje své sítě, jako by to byli jeho agenti," řekl ve svém pravidelném pátečním rozhlasovém vystoupení premiér Orbán. "Mezinárodní termín pro ně je nevládní organizace, ale já bych je 'občanskou společností' nenazýval. Jsou to placení aktivisté, kteří plní politické cíle dané Georgem Sorosem."

Podle nového zákona se musejí nevládní organizace, které splňují podmínku příjmů ze zahraničí, nově přeregistrovat a úřadům odhalovat své účetnictví. "Musíme nyní prozkoumat praktický dopad na naši organizaci a na ty, kterým dáváme naše granty," uvedl v reakci představitel nadace Open Society, který si nepřál být jmenován. "Stále věříme v právní stát a demokracii v Maďarsku a podporujeme ty nevládní organizace, které se rozhodly zpochybnit zákonnost nové právní normy. Nadace Open Society v Maďarsku pracuje a podporuje nevládní organizace 30 let. Plánujeme v této práci pokračovat ještě mnohem déle."

Orbán se také jiným novým zákonem pokouší omezit možnosti práce a existence Středoevropské univerzity, prestižní vzdělávací instituce se sídlem v Budapešti, kterou také z větší části financuje George Soros. Kvůli tomu, že chce omezit akademické svobody, čelí Orbán silné kritice Evropské unie.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 1 hodinou

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy