Maďarsko pošle uprchlíky do sběrných táborů. Vysmívá se právu, zasáhněte, burcují EU aktivisté

Zahraničí Hana Vařáková, Zahraničí
Aktualizováno 7. 3. 2017 17:05
Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.
Plot na maďarsko-srbské hranici.
Plot na maďarsko-srbské hranici. | Foto: Reuters

Budapešť - Maďarsko přitvrzuje vůči uprchlíkům. Tamní parlament v úterý schválil zákon, který výrazně omezuje jejich pohyb.

Nyní budou všichni běženci na maďarském území - nově příchozí i ti, kteří tam už jsou - umístěni do detenčních zařízení na jihu země. Tam budou čekat na vyřízení své žádosti o azyl.

"V praxi to znamená, že všichni žadatelé o azyl, včetně dětí, budou na dlouhou dobu zadrženi v přepravních kontejnerech obklopených vysokým plotem z ostnatého drátu," cituje americký deník The Washington Post mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Cécile Pouillyovou.

Nebudou se tedy moci volně pohybovat po Maďarsku jako dosud. A ani během azylového řízení odjet do další země, například do Německa.

"V minulosti jsme viděli, že žadatelé o azyl zneužívají rámec maďarského a evropského práva. Místo aby čekali na konečné rozhodnutí, odcházejí do Německa nebo do Skandinávie. Vzhledem k schengenskému prostoru není možné je zastavit," řekl nedávno mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

Běženci, kteří přijdou ze Srbska nebo z "bezpečné třetí země", nebudou vůbec moci žádat v Maďarsku o azyl. Odvolací řízení se zkrátí na tři dny a po migrantech se bude moci žádat, aby uhradili náklady spojené s jejich vlastním vězněním, vyjmenovává britský list The Independent.

Zákon přijala velká většina poslanců: pro bylo 138 zákonodárců, šest hlasovalo proti a 22 poslanců se zdrželo.

Dva ploty nestačí

Maďarsko se tak vrací k praxi, kterou uplatňovalo do roku 2013. Tehdy od ní ale muselo upustit na nátlak Evropské unie, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.

Maďarský premiér Viktor Orbán už v lednu avizoval návrat k zadržování migrantů. Jde podle něj o reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě, jejichž strůjci byli migranti.

Jeho země tak prý hodlá chránit hranice Evropské unie a odradit další běžence z Blízkého východu, kteří přicházejí přes Srbsko.

Na hranici se Srbskem už přitom Maďarsko postavilo dva ploty, které hlídá více než 600 vojáků.

Podle agentury AFP budou žadatelé o azyl drženi na čtyřech vojenských základnách podél plotu. Každá z nich může přijmout až 150 uprchlíků, kteří budou žít ve speciálních buňkách postavených z lodních kontejnerů.

Nový střet s Evropskou unií

"Tento zákon porušuje závazky Maďarska vůči mezinárodnímu a evropskému právu a bude mít hrozný fyzický a psychický dopad na ženy, děti a muže, kteří si už hodně vytrpěli," řekla mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Pouillyová.

Humanitární organizace už v únoru vyzvaly Evropskou komisi, aby zasáhla proti návrhu tohoto zákona. Podle nich je "v rozporu s Evropskou unií, lidskými právy a uprchlickým právem".

Premiér Orbán tak nyní riskuje nový střet s Evropskou unií.

Foto: Reuters

"Právo Evropské unie, Evropská úmluva o lidských právech ani maďarská legislativa neumožňují masové zadržování žadatelů o azyl bez individuálního posouzení a odůvodnění," uvedl ve svém prohlášení Maďarský helsinský výbor.

"Evropská unie by neměla stát stranou, když se Maďarsko vysmívá právu požádat o azyl," řekl Benjamin Ward z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Mluvčí Evropské komise ale schválený zákon okomentoval jen stroze. "Budeme zákon analyzovat, až o něm dostaneme informace od maďarských úřadů. V tuto chvíli k tomu nemáme žádný další komentář," řekl v úterý pro server The Independent.

Maďarsko začalo stavět druhou řadu plotu na jižní hranici | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy