


Nová maďarská jména se chystá odtajnit spisy komunistické tajné policie a zveřejnit jména 60 000 až 80 000 někdejších informátorů a konfidentů, uvedl podle tiskových agentur vicepremiér a šéf úřadu vlády Bálint Ruff.

V rozhovoru poskytnutém portálu Telex připustil, že nemá tušení, zda se na seznamu ocitnou lidé, kteří se po pádu komunismu stali důležitými postavami v maďarské ekonomice a politice. „Mám představu o čísle,“ řekl s tím, že podle odborných odhadů by mohlo být zveřejněno 60 000 až 80 000 jmen.
„Spisy agentů jsou velmi důležitou součástí naší společné minulosti a mnoho z nich způsobí zármutek v mnoha rodinách,“ řekl podle agentury MTI.
Tajné služby po změně režimu podle Ruffa neměly zájem předat archivům všechny dokumenty v plném rozsahu a pokračovaly v utajování; přitom až dosud žádná vláda neměla odvahu zpřístupnit tyto dokumenty.
Odtajnit archivy někdejší státní bezpečnosti přislíbil vůdce strany Tisza Péter Magyar, který se po vítězství v dubnových parlamentních volbách stal předsedou nové vlády. Nově by utajeny měly zůstat pouze údaje, které by mohly poškodit bezpečnost země a jejích spojenců v Evropské unii a v Severoatlantické alianci.
Očekává se, že Maďarsko zpřístupní dokumenty tajné služby z komunistické éry při příležitosti 70. výročí maďarského povstání, které vypuklo 23. října 1956. Spisy mají být zpřístupněny postupně, nejpozději do konce roku.



Rýsuje se fantastická možnost. Hned tři české tenistky na závěrečném Turnaji mistryň, z toho dvě v singlu. Po boku Lindy Noskové by se mohla v listopadu na vyvrcholení sezony představit také Karolína Muchová. Ve hře je ale ještě několik scénářů. Jeden z nich byl z českého pohledu hodně krutý.






V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.



Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.



Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.