Budapešť - Maďaři v dnešních volbách znovu přivedou k moci pravicovou vládu. S tím není třeba čekat na sečtení hlasů.
Pravicový vládnoucí Fidesz má v průzkumech drtivou převahu a v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou vyhraje.
Jasná není jen jedna věc: zda to bude znovu vítězství, které premiérovi Viktoru Orbánovi zajistí v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu.
Při posledních volbách před čtyřmi roky Maďaři odevzdali Fideszu 53 procent hlasů. Letos to zřejmě bude o něco méně, možná to na ústavní většinu stačit nebude.
Na sestavení vlády a další čtyřletý mandát pro Orbána ale určitě ano.
Skandály oslabená levice
Levicová koalice Sjednocení nenašla téma a zbraně, kterými by premiéra porazila. Slibuje sice snížení cen základních potravin a zvýšení minimální mzdy, ale klíčový prvek tohoto seskupení - Socialistická strana - byl u moci v době, když se v roce 2009 Maďarsko dostalo do hluboké recese.
Navíc socialisty oslabil skandál jejich bývalého místopředsedy Gábora Simona. Provalilo se, že má tajná konta ve švýcarských a rakouských bankách.
Orbán kampaň postavil na tom, že maďarské finance dal do pořádku a zlevnil lidem poplatky za energie a vodu.
Volby ukážou, zda si dokáže udržet voliče po delší dobu i krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik).
Strana se vymezuje vůči Romům, odmítá Evropskou unii, žádá zavedení trestu smrti a někteří členové se hlásí k antisemitismu.
V minulých volbách strana dostala patnáct procent, teď ji průzkumy přisuzují od čtrnácti do devatenácti procent.
Ministry ale bude mít Jobbik sotva.
"Koaliční vláda s Orbánem je ale podle mne nemožná. Orbán nebude riskovat mezinárodní pobouření," řekl Aktuálně.cz komentátor maďarského deníku Magyar Nemzet Csaba Lukács.
Hlasování v novém hávu
Volební místnosti se uzavřou v sedm hodin večer, krátce poté budou k dispozici první odhady.
Poprvé v historii mohou volit také etničtí Maďaři, kteří jsou občany jiných států (zejména se to týká Srbska, Rumunska a Slovenska).
Volební systém je komplikovanější než v České republice. Lidé vybírají 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek.
