Maďaři zavřeli nádraží. Běžence nevpustí, ani ty s jízdenkou

Zahraničí Petr Jemelka Zahraničí, Petr Jemelka
1. 9. 2015 14:40
Budapešť argumentuje, že se snaží vyhovět právním předpisům Evropské unie, podle nichž musí mít každý, kdo chce cestovat uvnitř EU, platný pas a vízum.
Nádraží v Budapešti.
Nádraží v Budapešti. | Foto: Reuters

Budapešť - Maďarsko v úterý uzavřelo největší železniční nádraží v Budapešti. Nasednout do vlaků mířících do západní Evropy se tu - podobně jako včera - chystaly stovky běženců.

Maďaři argumentují Schengenem a azylovou politikou EU: upozorňují, že musí vyřizovat azylové žádosti, protože Maďarsko je první zemí Unie, do níž běženci vstoupili.

Několik souprav s uprchlíky vyrazilo z Budapešti už v pondělí. Maďaři migranty přestali kontrolovat, do půlnoci tak stovky mužů, žen a dětí dojely v přeplněných vlacích do jihoněmeckého Bavorska.

Další vystoupili ve Vídni, dvě stovky lidí zadržela česká policie na nádraží v Břeclavi.

Uzavřením nádraží pro běžence se teď Budapešť snaží vyhovět právním předpisům Evropské unie, podle nichž musí mít každý, kdo chce cestovat uvnitř EU, platný pas a schengenské vízum, tvrdí mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

Napětí roste

Budapešťské nádraží už bylo opět otevřeno, ale jen pro vnitrostátní spoje. Migranty policie do budovy nepouští a prostřednictvím tlampačů jim vysvětluje, že se jedná o časově neomezené opatření.

Napětí před nádražím podle rakouské agentury APA stoupá. Rozčílení běženci před policejními kordony mávají platnými jízdenkami a skandují "Německo, Německo".

Prostranství před budapešťským nádražím.
Prostranství před budapešťským nádražím. | Foto: Reuters

České dráhy v souvislosti s potížemi na budapešťském východním nádraží (Keleti) informovaly, že zatím nemají zprávy o celkovém dopadu uzavření na spoje mezi Českem a Maďarskem.

Je jich moc...

Už v pondělí se Rakušané snažili vlaky s běženci zastavit s tím, že uprchlíky, kteří už požádali o azyl v Maďarsku, vrátí do Maďarska. Běženců však bylo tolik, že je nakonec museli nechat projet všechny.

S odvoláním na mluvčího rakouské policie to píše agentura Reuters.

"Díky bohu nikdo nechtěl pas. Žádná policie, žádný problém," řekl reportérovi Reuters Chálil, třiatřicetiletý syrský učitel angličtiny ze syrského Kobani. Se svou rodinou - manželkou a batoletem - přijel do Vídně, odkud by rád, jako stovky dalších, pokračoval do Německa.

Máma Merkelová

"Syřané přezdívají kancléřce 'Máma Merkelová'," uvedl Chálil. Ani Německo ale nemá neomezené možnosti.

Tamní politické špičky sice opakovaně prohlašují, že jejich prvořadým úkolem je uprchlíkům pomoci, Angela Merkelová však zároveň varovala, že současná krize může vést k odstoupení od Schengenské dohody.

Vadí jí hlavně to, že některé země - mimo jiné Česká republika - odmítají kvóty, které by běžence pomohly přerozdělit do všech zemí EU. "Pokud se nám nepodaří spravedlivě přerozdělit uprchlíky, otázka budoucnosti Schengenu bude samozřejmě namístě," řekla.

Německá ministryně práce a sociálních věcí mezitím informovala, že bude spolková republika v příštím roce potřebovat navíc na pokrytí sociálních nákladů spojených s přijetím migrantů a jejich integrací na pracovním trhu potřebovat částku mezi 1,8 miliardy až 3,3 miliardy eur (49 miliard až 89 miliard Kč). V roce 2019 tyto náklady vzrostou prý až na sedm miliard eur (189 miliard Kč).   

 O řešení současné krize by měli ministři jednat na mimořádném summitu 14. září. Ještě před tím - o nadcházejícím víkendu - se ale do Prahy sjedou představitelé zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, aby sladili noty a pokusili se před unijním jednáním zaujmout společný postoj.

V Bavorsku mezitím otevírají první detenční zařízení pro běžence, které budou Němci vracet do země původu. Vykázáni budou lidé z takzvaných bezpečných zemí, tedy především z Balkánu. Prozatím se očekává, že tam bude umístěno asi 500 lidí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy