


Maďarský parlament v úterý schválil novelu zákona o odtajnění činnosti bezpečnostních složek komunistického režimu a o zřízení historického archivu komunistické státní bezpečnosti. Pro novelu hlasovalo 180 poslanců, žádný nebyl proti, osm zákonodárců se zdrželo hlasování, uvedla agentura MTI.

Novela zřizuje poradní výbor, který bude pomáhat při přezkoumání a publikaci utajovaných dokumentů. V odůvodnění se uvádí, že do procesu musí být zapojena veřejnost, zejména odborná. Výbor se bude skládat ze 13 členů, včetně čtyř členů z bezpečnostních složek či odborníků se zkušenostmi a znalostmi v této oblasti. Opozice má být zastoupena dvěma experty. Všichni členové výboru budou podrobeni prověrce z hlediska národní bezpečnosti.
Maďarský premiér Péter Magyar již po vítězství své strany Tisza v dubnových volbách oznámil, že se chystá v říjnu - na výročí protikomunistického povstání z roku 1956, potlačeného sovětskými vojáky - otevřít komunistické archivy, včetně zpřístupnění složek z dob komunistického režimu. Se šéfem archivů státní bezpečnosti tehdy jednal o plném odtajnění a zveřejnění složek agentů a magnetofonových nahrávek.
V Maďarsku se na rozdíl od jiných bývalých komunistických zemí nekonaly po změně režimu na přelomu 80. a 90. let minulého století lustrace, poznamenala ruská agentura TASS.
Dodala, že nový zákon počítá se zveřejněním údajů o činnosti státní bezpečnosti, o jejích spolupracovnících a o agentech z řad maďarských občanů.
Částečně již tyto údaje byly zveřejněny, ale velká část zůstala utajena. Nyní by měly být zveřejňovány na zvláštním webu archivu státní bezpečnosti a měly by být přístupné všem zájemcům.
Utajeny zůstanou jen údaje, které by mohly poškodit bezpečnost země a jejích spojenců v Evropské unii a NATO, jakož i osobní údaje týkající se zdraví, možných závislostí a sexuální orientace. Vybírat dokumenty pro zveřejnění má zmíněný poradní výbor. Nejdůležitější dokumenty mají být zveřejněny k výročí povstání, zbývající do konce roku.
V Česku dokumenty z období nacismu a komunismu shromažďuje, spravuje a zpřístupňuje Archiv bezpečnostních složek. Funguje od roku 2008 a je propojený s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR).



Spojené státy uvalí dodatečná 50procentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.



Stačil první zápas nového ligového ročníku a o bulharském fotbale se mluví po celém světě. Na vině je prapodivný gól, který sezonu nejvyšší soutěže odstartoval.



Ukrajinský důstojník Oleksandr Puchalsky z praporu bezpilotních prostředků „Ragbisté“ tvrdí, že lidé, kteří před válkou odešli z Ukrajiny, ztratili právo označovat se za Ukrajince. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví také o proměně války, nedostatku dobrovolníků nebo o tom, proč podle něj bývalí vězni patří k nejmotivovanějším vojákům.



V Austrálii se narodila jednovaječná čtyřčata. Dívky přivedla na svět při císařském řezu 34letá Jenitar Na'amoanaová v porodnici v Brisbane, informuje zpravodajský server britské vysílací korporace BBC.