Macronova past, nebo reklama pro Česko? Na Pražský hrad míří lídři zemí z celé Evropy

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
5. 10. 2022 13:30
Sejdou se politici z několika zemí: jedna je ve válce, dvě další proti sobě ještě minulý měsíc bojovaly, pak jedna, která popírá existenci druhé, a tři, které se dostávají do varu, jen co o sebe zavadí. Takhle by mohl začínat vtip nebo třeba kvíz pro studenty politologie, ve skutečnosti ale jde o trefný popis blížícího se summitu několika desítek států v Praze, píše list Financial Times.
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský prezident Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Česká metropole ve čtvrtek hostí schůzku Evropského politického společenství (EPS), což je nový projekt, se kterým přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho idea spočívá v tom, že by se pod deštníkem EPS setkávali lídři evropských států, z nichž ne všechny jsou členy EU. 

Na Pražském hradě se tak ve čtvrtek sejdou státníci ze zemí sedmadvacítky i ze států, které do ní chtějí jednou vstoupit (třeba Ukrajina), nemají zájem (Norsko nebo Švýcarsko), případně tam už byly a vystoupily (Velká Británie). Celkem půjde o delegace z více než čtyřiceti zemí Evropy včetně Turecka.

Rozhodnutí uspořádat první schůzku EPS za českého předsednictví padlo letos v červnu na summitu EU. Zástupci Česka, konkrétně premiérův poradce pro EU Tomáš Pojar a místopředseda ODS europoslanec Alexandr Vondra, to tehdy označili za "Macronovu past". Teď ale Pojar mluví o tom, že je to pro Prahu "obrovská reklama".

"Pokud se to uchytí a tyto summity se budou opakovat, už to bude navždy tak, že ten první se uskutečnil v Praze," řekl Fialův muž pro Evropu v rozhovoru pro server Seznam Zprávy.

"Když se čtvrtek využije k neformálním rozhovorům třeba s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o migraci, protože zase začíná pouštět syrské uprchlíky na svém území do EU, tak to bude dávat smysl," připouští Alexandr Vondra. "V situaci, kdy je potřeba řešit urgentní věci v Evropě, tak je lepší, když existuje nějaký prostor ke komunikaci," dodal europoslanec pro Aktuálně.cz.

Sbližování zemí

"Macronova past" ale podle něj stále existuje. Vondra tímhle slovem označil fakt, že státy skeptické vůči přijímání dalších členů do unie, Francie na prvním místě, by mohly uchazečům nabídnout Evropské politické společenství a udělat z něj věčnou "čekárnu" EU. 

"Rozšíření hlavně o Ukrajinu bude obrovské sousto. Rozředí to vliv Francie a Německa, bude to stát velké peníze. Řada lidí nebude chtít dát Kyjevu víc než ten předpokoj. Budou na něj proto odkazovat," míní Vondra.  

Jeho názor není ojedinělý. Mezi politiky a experty na evropskou politiku ale převládá pohled, že EPS je užitečná věc. Evropské země, jež nejsou členy sedmadvacítky, totiž nemají žádnou platformu, pod kterou se setkávat. Rada Evropy nebo třeba OECD a další kontinentální organizace jsou příliš jednostranně zaměřené - první na lidská práva, druhá na ekonomiku. 

Renomovaný bruselský think-tank Bruegel ve své analýze argumentuje, že by EPS naopak mohlo fungovat jako urychlovač sbližování ostatních evropských zemí s EU. Muselo by ale následovat pokračování pražské schůzky naplněné konkrétními projekty v těch oblastech, kde unii brzdí veto zemí nebo nemá kompetence. "EPS by se mohlo stát geopoliticky relevantní, třeba v otázce obrany nebo vojenské spolupráce," píší autoři.

Zda nějaké pokračování bude, se uvidí ve čtvrtek. Britská média v týdnu přinesla informaci, že nová premiérka Liz Trussová stojí o pokračování a už se měla nabídnout, že ho uspořádá v Londýně. Stejně tak se nabídlo Moldavsko.

Vyměnit si mobily

Státy, které si potrpí na procedury, jako třeba Německo, měly zpočátku problém, že pražský summit nevyústí v žádné společné prohlášení lídrů. Politici se prostě sejdou, čtvrteční odpoledne a večer stráví v různých diskusních skupinkách a zase pojedou domů. Poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar to považuje za hodnotu samu o sobě. "Institucí a procedur máme všude dost. Lídři jen někdy potřebují vzájemně si vyměnit mobily," řekl Pojar už dříve pro Aktuálně.cz.

Podobně velkolepý summit se konal v Praze naposledy v roce 2009. Tehdy nová superstar světové politiky, americký prezident Barrack Obama, si kulisy české metropole vybral pro svůj projev o světě bez jaderných zbraní. Krátce před Obamovým příletem ale padla Topolánkova vláda a sešlo kvůli tomu z několika ujednání mezi českou a americkou stranou. Sám Mirek Topolánek si ještě veřejně ulevil kritikou Obamova ekonomického programu, který nazval termínem highway to hell (v překladu cesta do pekla). "Když pak Obama nastoupil do svého letadla, shrnul pražskou návštěvu slovy: 'Byla to ztráta času'," vzpomíná Vondra, který Obamovu cestu dojednával. 

Nehrozí podobný závěr nynějšímu čtvrtečnímu summitu? "Nášlapných min" tam bude víc, třeba v podobě přítomnosti lídrů ze znesvářených zemí. Alexandr Vondra ale komplikace neočekává. "Účast ukrajinského premiéra a to, že Ukrajina potřebuje zbraně, peníze, ujištění o podpoře, dává všemu jasný rámec," tvrdí bývalý vicepremiér. "Většina politiků navíc zůstává do pátku kvůli summitu EU a ten má ještě důležitější agendu, dostatek plynu pro Evropany na tuto zimu," dodává.

Video: Pokud Putin zaútočí atomovkou, zničili bychom všechny ruské jednotky, říká bývalý šéf CIA

"Jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky," uvedl bývalý šéf CIA David Petraeus. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy