Francouzský prezident přišel o většinu. Ohromné odmítnutí Macrona, hodnotí volby tisk

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 6. 2022 10:08
Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na pondělí zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský prezident Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Druhé místo v parlamentních volbách podle údajů ministerstva obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.

Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranu UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.

Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů.

To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.

Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko.

Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. "Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy," prohlásila.

Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.

Krutá lekce

Výsledky voleb podle médií představují pro Macrona velké zklamání. Bez jasné většiny v dolní komoře parlamentu se mu bude vládnout těžko a pro své legislativní návrhy bude muset hledat podporu i mimo svůj tábor. Jednání a hledání kompromisů přitom nepatří mezi silné stránky hlavy státu, píše francouzský tisk. 

Na většině prvních stránek francouzských novin je v pondělí fotografie prezidenta Macrona se zamyšleným či zklamaným výrazem. Podle francouzského tisku není pochyb, že výsledky voleb, ve kterých prezidentská koalice Spolu nezískala většinu 289 mandátů, jsou pro Macrona velkým zklamáním, ponižující prohrou či políčkem od voličů.

"Je to ohromné odmítnutí Emmanuela Macrona, který byl po dvou měsících od znovuzvolení do Elysejského paláce ve volbách potrestán. A pro prezidenta republiky se otevírá hrozivý scénář, který může způsobit obtíže jeho snahám o reformy," napsal dnes deník Le Monde.

Francouzská média poukazují na to, že země se po mnoha desetiletích nachází v situaci, kdy v Národním shromáždění nebude jasná politická většina. Hrozí tak, že vláda nebude moci vládnout. Podle deníku Le Figaro prezident Macron bude muset "hledat spojence a dělat kompromisy, aby dokázal naplnil politický program, který je však nyní kvůli novým poměrům sil v Národním shromáždění už neplatný". Podle deníku byly nedělní volby "referendem proti Macronovi", které prezidentovi dalo "krutou lekci".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy