


Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek na závěr dvoudenního mezinárodního summitu o vesmíru v Paříži vyzval k uskutečnění evropského pilotovaného letu do kosmu do deseti let. Informovala o tom agentura AFP. Evropa nemá k dispozici vlastní kosmické lodě pro lety posádek do vesmíru, v dopravě kosmonautů proto spoléhá na americké služby.

K větším kosmickým ambicím Evropy v konkurenci Spojených států a Číny vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která však podle AFP byla k možnému pilotovanému programu zdrženlivější.
Evropské země zapojené do průzkumu vesmíru v čele s Francií, Německem a Itálií na závěr summitu podepsaly deklaraci o tom, že Evropská unie se musí zavázat ke skutečné evropské kosmické politice.
AFP poznamenala, že deklarace jednomyslnou podporu nezískala, neboť pod dokument se nepodepsaly Česko, Rakousko, Estonsko, Finsko a Rumunsko. O důvodech se agentura nezmiňuje.
Macron v projevu stanovil několik milníků, které by podle něj Evropa měla v nadcházejících deseti letech ve svém kosmickém programu uskutečnit. "Chci vidět do dvou let první evropskou nákladní loď Nyx zakotvit u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), do pěti let přistání evropského lunárního modulu Argonaut na povrchu Měsíce," prohlásil francouzský prezident. "A do deseti start prvního evropského pilotovaného modulu z Kourou s evropskými a dalšími astronauty na palubě," dodal.
Kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně používají Evropané ke startu svých raket Ariane. Za vyvíjenou nákladní lodí Nyx stojí evropská společnost The Exploration Company.
Von der Leyenová zdůraznila význam budované satelitní soustavy IRIS2, která má Evropě poskytnout nezávislost na amerických telekomunikačních řešeních, jakým je například Starlink společnosti Elona Muska.
AFP uvedla, že k summitu, který Francie organizovala společně s Německem, se nepřipojily velké americké společnosti včetně SpaceX miliardáře Elona Muska.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na ropný terminál Jih Ruska v Rostovské oblasti, kde vypukl rozsáhlý požár, uvedl zpravodajský kanál Astra s odvoláním na snímky a videa od svých čtenářů.



Může obnova mnoho desetiletí zakopaného památníku ovlivnit volby? Přesně takový experiment se už několik týdnů odehrává v krušnohorském Dubí. Soupeři současného vedení města totiž bojují proti tomu, aby pomník, který ze svého místa zmizel během poválečného odsunu původních německých obyvatel, prošel renovací. Na Dubí se proto zaměřil další díl ze série regionálních textů deníku Aktuálně.cz.