


Francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl na oficiální státní návštěvě Sýrie, se ocitl v ohrožení, když u hotelu Four Seasons, kde pobýval, vybuchly bomby. Exploze si v úterý podle informací vyžádaly 18 zraněných, zatím nejsou hlášeny žádné oběti. Prezident Macron opustil hotel doslova pár minut před tím, než došlo k výbuchu.

Macron se na návštěvě Sýrie jako první státník ze zemí Evropské unie setkal se současným syrským prezidentem Ahmadem Šarou, a to přímo v jeho prezidentském paláci v Damašku.
Výbuchy dokazují, že navzdory pozitivnímu vývoji není situace v zemi, která se třináct let potýkala s brutální občanskou válkou, stále ideální.
Ahmad Šara, který je momentálně „favoritem“ západních zemí i některých států Perského zálivu a Turecka, se snaží se Západem obnovit vztahy, které se de facto rozpadly během kruté občanské války.
Exprezident Bašár Asad během ní neváhal použít chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu a jeho armádní jednotky se dopustily nespočtu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Dvě bomby v úterý podle agentury Reuters explodovaly v rušné části Damašku na ulici mezi ministerstvem pro turistický ruch, národním muzeem a hotelem Four Seasons.
Právě v tomto hotelu přitom pobýval Macron, setkal se tu i se syrskými občanskými skupinami. Kancelář francouzského prezidenta uvedla, že Macron exploze neslyšel.
Těsně po výbuchu Macron na sociální síti oznámil, že návštěvu země nepřeruší, a chválil „odhodlání, odvahu a důstojnost“ syrského lidu.
„Nejsme naivní ohledně rizik v zemi, ale situace se pozitivně vyvíjí, určité skupiny se snaží zabránit plné integraci Sýrie do mezinárodní komunity,“ prohlásil Macron na tiskové konferenci.
Macron dále dodal, že zvažuje vyslat do země speciální síly, které by s vládními jednotkami bojovaly proti Islámskému státu, který se během roku přihlásil k několika útokům v zemi. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Francouzský prezident také prohlásil, že se bude snažit o úplné zrušení sankcí, které byly uvaleny na Sýrii. Do země ho navíc doprovodila početná skupina byznysmenů, včetně vedení Total Energies a dopravní společnosti CMA CMG, zdůraznila agentura Reuters.
Elysejský palác uvedl, že CMA CGM uzavřela obchodní dohodu s vládou, která zahrnuje zpracování a přepravu kontejnerů na letišti v Damašku. Zástupci gigantické ropné společnosti Total Energies prohlásili, že pokud se zlepší bezpečnostní situace v zemi, tak jsou ochotni s vládou spolupracovat na zpracovávání a těžbě ropy.
Prezident Šara, který patří k sunnitské větvi islámu, v minulosti velel islamistické skupině Hajat Tahrir Aš Šám a USA na něj vypsaly odměnu, nyní vládne Sýrii. Moci se chopil v prosinci 2024 po překvapivém útoku vedeného ze severu země.
Jeho slib, že vybuduje inkluzivní nový řád v Sýrii, momentálně naráží na překážky. Problémem zůstává i vyřizování účtů mezi jednotlivými náboženskými skupinami.
Francie v současné době nemá v zemi velvyslance, to se má však podle Macrona brzy změnit. Očekává se, že brzy dojde ke jmenování ambasadorů z obou zemí.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Zámořská NHL má nového nejlépe placeného hokejistu. A je to někdo úplně jiný, než se čekalo. Jedenadvacetiletý švédský centr Leo Carlsson. V užším žebříčku nejlepších hráčů planety byste ho hledali marně.



Smrt republikánského senátora Lindseyho Grahama připravila Ukrajinu o jednoho z nejdůležitějších spojenců v Trumpově okolí. V Kyjevě panují obavy, že protiruského „jestřába“, který měl s americkým prezidentem mimořádně blízký vztah, nebude mít kdo nahradit.



V rakouském horském areálu Postalm u Salcburku zahynul při v pondělí turistické výpravě třiadvacetiletý Čech, uvedla místní horská služba. Incident prověřuje policie.



Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.