Macron je největším turkobijcem v EU. Je neschopný a nemá nám co kázat, říká Erdogan

Martin Novák Martin Novák
2. 10. 2020 7:01
Turecko a jeho prezident Recep Erdogan často narážejí v Evropě na kritiku své zahraniční politiky. Za intervenci v Sýrii, útoky proti Kurdům, nátlak na Evropskou unii ohledně migrantů, snahu překreslit námořní hranice ve Středozemním moři na úkor Řecka i Kypru a nejnověji za bezvýhradnou podporu ázerbájdžánské ofenzivy v Náhorním Karabachu.
Nemají se rádi. Recep Erdogan (vlevo) a Emmanuel Macron.
Nemají se rádi. Recep Erdogan (vlevo) a Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Jako největší "turkobijec" se dosud profiluje francouzský prezident Emmanuel Macron. Turecké kroky odsuzuje v Evropské unii nejčastěji a nejhlasitěji. Což je velký kontrast ve srovnání například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která naopak tureckého prezidenta Recepa Erdogana veřejně napadá jen výjimečně. Nebo s českým premiérem Andrejem Babišem, který loni po setkání s Erdoganem oznámil, že Turecko po své invazi na území syrských Kurdů bude v oblasti stavět školy.

"Turecká válečnická rétorika povzbuzuje Ázerbájdžán ve snaze dobýt Náhorní Karabach. To je nepřijatelné a nebezpečné," prohlásil v úterý Macron v dosud nejtvrdším odsouzení Turecka za to, že v kavkazském sporu stojí na straně Baku.

O den později kancelář francouzského prezidenta dokonce oznámila, že v Karabachu bojují na ázerbájdžánské straně žoldnéři ze Sýrie, které tam najalo Turecko. Náměstek francouzského ministra pro evropské záležitosti Clement Beaune pak řekl televizi France 2, že Evropská unie musí být vůči Turecku rozhodná a že "se uvidí, zda to bude znamenat sankce proti Turecku".

Nové boje u Náhorního Karabachu, který se před třemi desítkami let s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu, propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si desítky mrtvých, včetně civilistů. 

Hádky o Středomoří

Ve Francii žije zhruba 700 tisíc lidí arménského původu a už v minulosti Paříž dávala najevo své sympatie Arménii. Francouzský parlament jako jeden z prvních schválil rezoluci o uznání arménské genocidy v Osmanské říši, což Ankaru popudilo.

Macron se také už v srpnu ostře vymezil vůči tureckému průzkumu zásob plynu ve Středozemním moři poblíž hranic Řecka a Kypru. Vyzval tehdy Evropskou unii, aby Erdogana odsoudila. "Stojím plně za Kyprem a Řeckem proti tureckému porušování jejich suverenity. Je nepřijatelné, aby námořní hranice členských států Evropské unie někdo zpochybňoval a ohrožoval. Turecko již není partnerem ve středomořském regionu," uvedl francouzský prezident.

Spor ve východním Středomoří se vede o teritoriální vody, a tím o přístup k možným zásobám plynu pod mořským dnem. Řecko a Kypr si stěžují, že Turecko dělá průzkumné vrty v jejich vodách a nerespektuje mezinárodně uznávané mapy.

Paříž ale zašla v podpoře Řeků a Kypru ještě dál, než jsou jen slova. Vyslala bojová letadla Rafale na řecký ostrov Kréta, na Kypru zase kotvily lodě třídy fregat francouzského námořnictva La Fayette a vrtulníková loď Tonnere. Macron to nazval "posílením francouzské přítomnosti ve východním Středomoří" a Francie uspořádala s Řeckem společné námořní cvičení.

Nebezpečná hra

Tvrdými slovy vůči Ankaře Macron nešetří ani ohledně Libye. Nelíbí se mu, že turecká armáda zasahuje do konfliktu na straně vlády v Tripolisu proti silám, které ovládají východní Libyi. "Nebudeme tolerovat roli, kterou hraje Turecko v Libyi. Je to nebezpečná hra," prohlásil Macron na konci června.

Z druhé strany si zase Erdogan nenechá líbit kritiku. V posledních měsících pronesl kromě jiného, že Francie by neměla nikoho poučovat o humanismu vzhledem ke své historii v Alžírsku (Francie Alžírsko okupovala od roku 1830 plných 132 let).

Macrona označil za ambiciózního, ale neschopného politika. Na novou francouzskou kritiku kvůli Karabachu zatím nereagoval.

Ázerbájdžánské záběry: Podívejte se, jak ničíme arménské zbraně

"Podívejte se, jak přesně ničíme arménská děla." Ázerbájdžán se chlubí detailními záběry. | Video: YouTube/Ázerbájdžánské ministarstvo obrany
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy