


Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.

Kritika postupu současného prezidenta přichází z různých částí politického spektra. Národní sdružení v něm vidí Macronovu snahu zmařit případné budoucí vítězství této krajně pravicové strany. Podle levicových stran prezident oslabuje kontrolní orgány, jejichž úkolem je dohlížet na výkonnou moc nebo ji omezovat. Konzervativci uvádějí, že prezident z nezávislých orgánů dělá prodloužené ruce své strany.
Macronovi spojenci naopak tuto kritiku označují za přehnanou a zcela předvídatelnou. „Je normální, že po dvou funkčních obdobích jsou jmenováni lidé, kteří se těmito otázkami zabývali,“ uvedla podle serveru jedna z prezidentovi blízkých osob. Klíčovými kritérii výběru jsou podle tohoto zdroje odborné znalosti a kompetence, nikoliv politická loajalita.
Zatím nejkontroverznějším Macronovým krokem bylo podle Euractivu únorové jmenování exministryně financí Amélie de Montchalinové do čela Účetního dvora. Tato instituce zodpovídá za kontrolu veřejných výdajů. Kritici poukazují na to, že od dob prezidentství Nicolase Sarkozyho existuje nepsaná tradice jmenovat do této pozice osobnosti z řad opozice, aby se rozptýlily pochybnosti o nezávislosti orgánu.
De Montchalinová po nástupu do funkce uvedla, že se nebude podílet na auditu veřejných financí za rok 2025, aby se vyhnula možnému střetu zájmů. Proti jejímu jmenování se vyslovili opoziční zákonodárci a následovaly právní spory, v nichž aktivisté proti korupci z neziskové organizace Anticor a další podali žaloby napadající toto rozhodnutí.
„Kdyby se to stalo v Orbánově Maďarsku, každému demokratovi by z toho vstaly vlasy hrůzou,“ uvedl profesor práva Paul Cassia, který se na jedné z žalob podílel.
Podobnou kritiku vyvolalo také loňské jmenování Richarda Ferranda, jednoho z Macronových nejbližších politických spojenců, do čela Ústavní rady, tedy orgánu, který rozhoduje o tom, zda jsou zákony v souladu s ústavou.
Nyní se o Macronových spojencích hovoří jako o možných kandidátech na další významné pozice ve státní správě. Možným uchazečem o post ombudsmana je bývalý ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti, do čela Francouzské národní banky by se mohl dostat šéf prezidentského úřadu Emmanuel Moulin.
Podle Euractivu ukazují změny ve vysokých pozicích, že boj o moc po roce 2027 začal v zákulisí, mimo pozornost veřejnosti a volební kampaně. Server píše, že tyto změny ukazují, jak velkou moc ve Francii představují nevolené funkce. Osoby jmenované do vysokých pozic ovlivňují soudní rozhodnutí, dohled nad rozpočtem i správní postupy po celé léta či dokonce desetiletí.



Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z AMO to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.



Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, z obklíčení u Izvaryne pak vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď generálmajora Mychajla Drapatého jmenoval prezident Zelenskyj na post vrchního velitele ukrajinské armády. Končí tím týdenní krize vyvolaná odvoláním ministra obrany Fedorova, která nakonec smetla dosavadního velitele Oleksandra Syrského.



Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Mychajlo Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.



Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA brzy zasáhnou horský masiv u silně poškozeného íránského jaderného komplexu Natanz. Informuje o tom agentura Reuters. Horský masiv, v perštině známý jako Ku Kolang Gáz Lá, leží nedaleko íránského zařízení na obohacování uranu v Natanzu, které bylo těžce poškozeno při dřívějších útocích.



Policie v úterý zasahovala v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala na dotaz ČTK odpoledne uvedl, že policie zatím nikoho neobvinila. Kriminalisté podle mluvčího pražské policie zadrželi dva lidi. Zajímali se o odbor pozemních komunikací, mimo jiné o jeho šéfa Aleše Krejču, uvedl server Novinky.cz.