Proč jedna lež střídá druhou? Mozek si zvyká tak dlouho, až mu lhaní nedělá problém

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
26. 10. 2016 20:00
Nepravda je jako sněhová koule: čím déle se valí, tím je větší, prohlašoval už kdysi německý reformátor Martin Luther. Nová studie britských vědců vysvětluje, že za lavinovým efektem lží stojí snížená citlivost emočního centra mozku. Čím častěji lidé lžou, tím je to pro ně přijatelnější a mozku posléze nečiní takový problém postupně přejít od drobných nepravd k mnohem závažnějším.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Londýn – Čím více lžeme, tím postupně klesá citlivost našeho mozku vůči lhaní a výčitek ubývá. K takovému závěru dospěla studie britských vědců, kterou publikoval časopis Nature Neuroscience.

Tali Sharotová z oddělení experimentální psychologie na University College London a její spolupracovníci si k experimentu vypůjčili osmdesát dobrovolníků, herce a především fotografie s nádobami, které obsahovaly mince.

Dobrovolníci měli odhadnout množství mincí ve skleněné nádobě a svůj odhad říci spoluhráči – najatému herci –, který byl v jiné místnosti.

V některých případech bylo dobrovolníkům řečeno, že pokud množství peněz v nádobě nadhodnotí, získají část peněz spoluhráče. Vědci je tak nabádali ke lhaní.

"Množství peněz, o kterém účastníci lhali, se postupně zvyšovalo," vysvětlil deníku The Guardian spoluautor studie Neil Garrett. Nejprve měli hráči sklony přeceňovat množství peněz o pouhou libru, ale postupem času šlo až o osm liber.

Výsledky ukázaly, že počet lží vzrůstal jen v situacích, které by vedly k finančnímu zisku dobrovolníků. Osobní prospěch je tedy pro lháře stěžejním ukazatelem.

Lidé sice lhali i v situacích, z nichž těžil pouze spoluhráč, ale míra neupřímnosti byla nejnižší. Nárůst vědci zaznamenali teprve ve chvílích, kdy nepravdy vedly k zisku obou stran. A za vůbec nejpřijatelnější dobrovolníci považovali lhaní v situacích, z nichž profitovali jen oni. 

Výčitky po čase odezní

Mozek dvaceti pěti dobrovolníků během hry monitorovala magnetická rezonance (fMRI). Díky tomu se podařilo odhalit, že na začátku experimentu byla aktivita amygdaly (jedno z mozkových center, zodpovědné mimo jiné za nepříjemné emoce) vysoká. S přibývajícím množstvím lží ale její činnost postupně upadala.

"Když podvádíte poprvé – dejme tomu na daních –, cítíte výčitky. A to je správně, protože to brání v rozpuku vaší nepoctivosti. Když ale podvádíte podruhé, už se na to adaptujete. Už v sobě nemáte tolik stimulů, které by vám pomáhaly držet vaši neupřímnost na uzdě – nejspíš budete lhát více a více," vysvětluje Tali Sharotová, jak se z drobných lhářů můžou stát ostřílení matadoři.

Vědci tak díky činnosti amygdaly mohou předpovědět, zdali bude člověk lhát i nadále. V případě, že poklesne aktivita této části mozku, znamená to, že člověk se chystá vypustit z úst další a ještě větší nepravdy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy