Proč jedna lež střídá druhou? Mozek si zvyká tak dlouho, až mu lhaní nedělá problém

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
26. 10. 2016 20:00
Nepravda je jako sněhová koule: čím déle se valí, tím je větší, prohlašoval už kdysi německý reformátor Martin Luther. Nová studie britských vědců vysvětluje, že za lavinovým efektem lží stojí snížená citlivost emočního centra mozku. Čím častěji lidé lžou, tím je to pro ně přijatelnější a mozku posléze nečiní takový problém postupně přejít od drobných nepravd k mnohem závažnějším.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Londýn – Čím více lžeme, tím postupně klesá citlivost našeho mozku vůči lhaní a výčitek ubývá. K takovému závěru dospěla studie britských vědců, kterou publikoval časopis Nature Neuroscience.

Tali Sharotová z oddělení experimentální psychologie na University College London a její spolupracovníci si k experimentu vypůjčili osmdesát dobrovolníků, herce a především fotografie s nádobami, které obsahovaly mince.

Dobrovolníci měli odhadnout množství mincí ve skleněné nádobě a svůj odhad říci spoluhráči – najatému herci –, který byl v jiné místnosti.

V některých případech bylo dobrovolníkům řečeno, že pokud množství peněz v nádobě nadhodnotí, získají část peněz spoluhráče. Vědci je tak nabádali ke lhaní.

"Množství peněz, o kterém účastníci lhali, se postupně zvyšovalo," vysvětlil deníku The Guardian spoluautor studie Neil Garrett. Nejprve měli hráči sklony přeceňovat množství peněz o pouhou libru, ale postupem času šlo až o osm liber.

Výsledky ukázaly, že počet lží vzrůstal jen v situacích, které by vedly k finančnímu zisku dobrovolníků. Osobní prospěch je tedy pro lháře stěžejním ukazatelem.

Lidé sice lhali i v situacích, z nichž těžil pouze spoluhráč, ale míra neupřímnosti byla nejnižší. Nárůst vědci zaznamenali teprve ve chvílích, kdy nepravdy vedly k zisku obou stran. A za vůbec nejpřijatelnější dobrovolníci považovali lhaní v situacích, z nichž profitovali jen oni. 

Výčitky po čase odezní

Mozek dvaceti pěti dobrovolníků během hry monitorovala magnetická rezonance (fMRI). Díky tomu se podařilo odhalit, že na začátku experimentu byla aktivita amygdaly (jedno z mozkových center, zodpovědné mimo jiné za nepříjemné emoce) vysoká. S přibývajícím množstvím lží ale její činnost postupně upadala.

"Když podvádíte poprvé – dejme tomu na daních –, cítíte výčitky. A to je správně, protože to brání v rozpuku vaší nepoctivosti. Když ale podvádíte podruhé, už se na to adaptujete. Už v sobě nemáte tolik stimulů, které by vám pomáhaly držet vaši neupřímnost na uzdě – nejspíš budete lhát více a více," vysvětluje Tali Sharotová, jak se z drobných lhářů můžou stát ostřílení matadoři.

Vědci tak díky činnosti amygdaly mohou předpovědět, zdali bude člověk lhát i nadále. V případě, že poklesne aktivita této části mozku, znamená to, že člověk se chystá vypustit z úst další a ještě větší nepravdy.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá u nejvyšších českých ústavních činitelů po rozpadu společné federace nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po dnešním telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. "Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita," uvedl šéf české diplomacie.

Další zprávy