* Na rozdíl od Clintona Obama nemluvil o lidských právech, píše Washington Post * Američané protestují proti níkému kursy jüanu, Číňané mlčí * Fotografie Obamy, ukloněného před japonským císařem, vyvolala v USA rozpaky
Peking - Americký prezident má za sebou ostře sledovanou návštěvu Číny, ve středu odletěl z Pekingu do Jižní Koreje.
Čína a Rusko jsou dva státy, v nichž americká média sledují počínání prezidentů USA obzvláště bedlivě. Téměř každý krok a každé slovo.
Pořád platí, že tyto dvě země jsou v mnoha ohledech největší globální konkurenti Ameriky a Brusel má ještě daleko k tomu, aby byl za oceánem považován za hlavní město velmoci.
Jak byl Obama během třídenních jednání v Číně úspěšný? Pokud bychom měli brát v potaz názory amerických televizních a novinových komentátorů, tak to vypadá, že příliš ne.
Vlivný Washington Post například napsal, že Obama působil poněkud zakřiknutě, na rozdíl od svých předchůdců nehovořil nahlas o lidských právech a čínští politici se vyhýbali odpovědím na to, oč je žádal.
Agentura AP ale upozorňuje na to, že vztah mezi Čínou a Spojenými státy prochází zásadní změnou. Zatímco dříve spíše Čína potřebovala k rozvoji Ameriku, nyní se to otáčí.
Ve vzájemném obchodu existuje výrazně přebytek na straně Číny. V září činil více než 22 miliard dolarů. Čína je také největším věřitelem Spojených států. Vlastní americké dluhopisy v hodnotě zhruba 800 miliard dolarů.
"Spojené státy mají Čínu o co žádat. Na druhé straně ji ale mají máloco nabídnout," cituje AP politologa Süe Čchu-ena ze Šanghajského institutu mezinárodních studií.
Obama se snažil čínské představitele přesvědčit, aby uvolnily uměle nízký kurs čínské měny jüanu. Ten je příznivý pro čínský vývoz a tím zvyšuje americký deficit ve vzájemném obchodu.
Číňané řekli, že zvyšovat americký deficit není jejich cílem, ale nic neslíbili.
Některá americká média kritizují Obamu za to, že se nezmínil veřejně o lidských právech. Například Bill Clinton to v roce 1998 udělal, když tehdejšího čínského prezidenta Ťiang Ce-mina vyzval před novináři k větší toleranci vůči odlišným názorům v zemi a také k dialogu s tibetských duchovním vůdcem dalajlámou.
Mluvčí Bílého domu řekl, že Obama o cenzuře i Tibetu se současným čínským vůdcem Chu Ťin-tchaem hovořil, ale za zavřenými dveřmi během jednání.
Nejasné jsou také výsledky rozhovorů o Íránu a Severní Koreji. Dvou zemí s kontroverzními jadernými programy. Čínský prezident řekl, že je třeba s oběma státy dál jednat.
Rozpaky vyvolává v USA také Obamova návštěva Japonska. Někteří komentátoři - zejména ti, kteří otevřeně sympatizují s republikány - jej kritizují za příliš hluboký předklon, kterým pozdravil japonského císaře Akihita.
Zatímco Japonci to považují za znak úcty, podle některých Američanů by se prezident USA před nikým takto klanět neměl.
Na Obamu mají spadeno především konzervativně orientovaná média, jako jsou deník Wall Street Journal nebo televize Fox News.
