Minsk - Republiku si rozvracet nedáme, tvrdí běloruský prezident Alexandr Lukašenko. A pokud bude třeba, ubráníme její suverenitu i se zbraní v ruce, dodává. Podle opozice i podle mínění Západu je to ale právě on, kdo své zemi nejvíc škodí.
"Historická volba běloruského lidu je nezvratná! Tak tomu bylo, tak tomu je a tak tomu vždy bude!" hřímal Lukašenko z tribuny na úterních oslavách Dne nezávislosti (či Dne republiky) v Minsku.
Ve svém projevu dále řekl, že chce překonat ekonomické neshody s Moskvou a spolu se svým ruským kolegou Vladimirem Putinem zabránit rozmístění základen americké protiraketové obrany ve východní Evropě.
Nezávislost podle Lukašenka
Na základě Lukašenkova rozhodnutí Bělorusko už deset let slaví svůj hlavní svátek právě třetího července, což je den, kdy v roce 1944 Rudá armáda osvobodila Minsk od německých okupantů.
Nejeden kriticky smýšlející Bělorus se však pozastavuje nad nelogičností oslav nezávislosti zrovna v tento den, který má s nabytím samostatnosti pramálo společného. Narozdíl od původního data 27. července, kdy byla v roce 1990 opravdu vyhlášena suverenita tehdy ještě sovětské socialistické republiky Bělorusko.
Lukašenko datum ústředního svátku změnil v nechvalně známém referendu z roku 1996, jehož platnost odmítla uznat opozice i Západ. Šlo o součást balíku reforem, které posílily pozici úřadujícího prezidenta a otevřely cestu k likvidaci jeho politických soupeřů.
Bývalý ředitel kolchozu, který je u moci už třináct let a bývá označován za posledního diktátora Evropy, svou zemi přivedl do mezinárodní izolace a proměnil ji v neosovětský stát se všemi tomu odpovídajícími atributy.
