Alexandr Lukašenko oznámil, že se Bělorusko připravuje na válku. Země nově zavádí systém takzvané rotační mobilizace, který má armádu udržovat v trvalé pohotovosti a připravit ji na „možnou pozemní operaci“. Přestože přímý útok z běloruského území považují analytici i zpravodajské služby za nepravděpodobný, nový model může pro Ukrajinu představovat nepříjemné komplikace.
„Budeme selektivně mobilizovat jednotlivé jednotky, abychom je připravili na válku. Dá-li Bůh, válce se vyhneme,“ prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko na schůzce armády minulý týden.
Ve skutečnosti jde hlavně o formalizaci modelu, který Minsk u ukrajinských hranic praktikuje už od začátku roku, kdy namísto velkých jednorázových cvičení začal střídavě povolávat jednotlivé jednotky k intenzivnímu výcviku a pak je zase vracet zpět na základny.
V praxi tak armáda není nikdy plně mobilizovaná – což by bylo ekonomicky neudržitelné – ale zároveň nikdy úplně nepřechází do klidového režimu.
Stručně řečeno: občasná demonstrace síly se mění v trvalý tlak, který představuje problém pro Kyjev. I když totiž Bělorusko nezaútočí, Ukrajina kvůli němu musí na severních hranicích držet tisíce vojáků, kteří pak chybí na jiných úsecích fronty.
Přímý útok je nepravděpodobný
Navzdory ostré rétorice jednasedmdesátiletého diktátora nicméně analytici i zpravodajské služby pochybují, že by se Minsk odhodlal k přímému útoku na Ukrajinu.
Bělorusko jednak nemá dostatek personálu ani logistiky pro samostatnou invazi, a jednak není ani jisté, jak by na takový rozkaz reagovala sama běloruská armáda. Deník The Times píše, že podle listopadového průzkumu think-tanku Chatham House podporuje ruskou invazi na Ukrajinu jen 27 procent Bělorusů.
„Čistě fyzicky je to nesmysl. Bělorusko nemá v rámci otevřené agrese vůči Ukrajině co nabídnout. Samozřejmě se podílí na ruské agresi – z běloruského území se odpalují ruské rakety a podobně – ale pokud jde o přímé nasazení běloruské armády, tam skutečně nemá příliš co nabídnout,“ říká pro Aktuálně.cz analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Pod nánosem agresivní rétoriky se podle Havlíčka navíc skrývá další důležitý rozměr, a to Lukašenkova snaha o oteplování vztahů se sousedy z NATO, zejména s Polskem a Litvou - například propuštěním politického vězně Andrzeje Poczobuta nebo zmírněním migračního tlaku na hranicích.
„Bělorusko je vedeno režimem, který je dlouhodobě svázán určitou paranoiou z útoku NATO, zároveň se ale snaží získat vůči Rusku trochu větší míru autonomie. Ta rozhodně nespočívá v tom, že by nasadil vlastní armádu, protože by tím přišel o svůj poslední významný vyjednávací žeton. Naopak se snaží manévrovat a hledat dodatečný prostor ve vztazích se sousedy. Situace je tedy vlastně opačná, než jak ji běloruská propaganda prezentuje,“ vysvětluje analytik.
Kyjev severní hranici dál bedlivě sleduje
I když běloruští vojáci ukrajinskou hranici nejspíš nepřekročí, pro Rusko jde stále o klíčového spojence, jehož území využilo už při zahájení invaze v roce 2022. Kyjev proto situaci rozhodně nepodceňuje.
V dubnu prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinská rozvědka v Bělorusku zaznamenala budování nových silnic směrem k hranicím i dělostřeleckých pozic v běloruském pohraničí. O několik týdnů později pak zmínil „poměrně specifickou aktivitu“ na některých úsecích hranice.
„Všechno pečlivě sledujeme, máme to pod kontrolou a v případě potřeby zareagujeme,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinská vojenská rozvědka následně uvedla, že Bělorusko buduje logistické trasy, cvičiště a dopravní uzly, které by Rusko mohlo kdykoliv využít při nové ofenzivě.
„Domníváme se, že Rusko se znovu pokusí zatáhnout Bělorusko do své války,“ varoval ukrajinský prezident.
Země navíc zůstává důležitým zázemím ruské armády. V zemi jsou rozmístěny systémy Iskander, nové balistické rakety Orešnik i ruské taktické jaderné zbraně.
„Opětovné využití běloruského území Ruskem se vyloučit nedá. Pokud se Vladimir Putin rozhodne něco podniknout přes běloruské území - ať už jde o raketové útoky nebo jiné operace - Bělorusové v tomto směru nejsou v pozici, kdy by tomu mohli zabránit,“ uzavírá Havlíček.
Mohlo by vás zajímat: Lukašenko buduje vztahy i s vůdcem KLDR
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vítěz rekordního Eurojackpotu má 2,5 miliardy na účtu, může s nimi naložit dle libosti
Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.
Čtyři mrtví po šílené jízdě v Bulharsku. Proč měli viníci české řidičáky?
Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.
ŽIVĚ EU uvalila sankce na Írán za ohrožování plavby v Hormuzském průlivu
Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.
ŽIVĚ Evropští lídři po schůzce v Londýně představili pět bodů mírového plánu
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Ledy se hnuly? Za Zelenským dorazil Putinův důvěrník. A není to jen tak někdo
Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.