"Evropa by nám měla lépe porozumět. Teď je vhodná chvíle," říká prezident, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora a vyzývá k "otevřenému a čestnému dialogu" na téma zlepšení vztahů se Západem. Z rozhovoru, který Lukašenko poskytl německému deníku Die Welt, cituje agentura Reuters.
První krok by podle Lukašenka měla udělat Evropská unie: "Západ by měl především zrušit zákaz vstupu běloruských politiků do Evropy. Nemůžeme přece křičet přes plot."
Zmrazení víz pro Lukašenka a další vysoké činitele jeho režimu vyhlásila EU jako odvetu za pochybný průběh loňských prezidentských voleb a za následující pronásledování a věznění opozičních činitelů a nezávislých médií.
Spory s Ruskem
Lukašenko po dvanáct let posiloval těsné spojení s Moskvou a Rusko mu v jeho zemi pomáhalo udržet nereformovanou ekonomiku sovětského stylu.
Toto přátelství se však ocitlo v krizi po nedávné roztržce s Kremlem kvůli poplatkům za energii.
Krize se vyřešila poté, co Moskva snížila Minsku vývozní clo, ale Bělorusko muselo souhlasit, že se bude s Ruskem dělit o zisky, kterých dosahuje zpracováváním levné ruské ropy a vývozem dražších ropných produktů na evropský trh.
Nadbíhání EU
Válka o energetické zdroje zasadila běloruské ekonomice citelnou ránu.
Podle analytiků Kremlu se nyní Lukašenko bude zřejmě snažit nadbíhat Evropské unii v naději, že by mu mohla pomoci jeho ekonomiku zachránit.
Z Lukašenkových výroků publikovaných státní agenturou BelTA vyplývá, že se snaží přilákat západní investory a naznačuje jim, že by mohli pomoci omezit ruský vliv na energetické dodávky.
"Kdyby se západní energetické společnosti podílely na běloruském tranzitním systému, Rusko by se k nám nemohlo chovat tak krutě," řekl Lukašenko.
"Měli bychom mnohem lépe využít své geografické polohy," řekl a dodal, že se na to soustředí.
Energetický spor mezi Běloruskem a Ruskem postihl počátkem roku i některé země EU včetně České republiky, kterým byly v důsledku toho dočasně přerušeny dodávky ropy.
