Útočník z Londýna byl v hledáčku MI5 pro podezření z extremismu. Ovlivnit ho mohl muslimský kazatel

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
27. 3. 2017 16:01
Khalid Masood, který minulý týden v Londýně zabil čtyři lidi a pět desítek dalších zranil, předtím navštívil Saúdskou Arábii. Pak se odstěhoval do města Luton nedaleko britské metropole. Podle policie se dostal do kontaktu s okolím muslimského kazatele Anjema Choudaryho, který byl odsouzen za podporu takzvaného Islámského státu. Proč a kdy přesně se ale Masood radikalizoval, zatím zůstává záhadou. Vyšetřovatele nejvíce mate fakt, že mu bylo v době útoku už 52 let.
Policie v Londýně.
Policie v Londýně. | Foto: Reuters

Londýn - Dosud se mělo za to, že Khalid Masood, strůjce teroristického útoku v Londýně z minulého týdne, měl na kontě mnoho deliktů. Žádný z nich ale nebyl spojený s terorismem.

To však podkopávají nové informace britského listu The Guardian.

Podle něj policie Masooda znala už v roce 2010 coby možného extremistu. Byl v hledáčku britské kontrarozvědky MI5, což po samotném útoku v centru Londýna naznačila i premiérka Theresa Mayová.

Zhruba v té době se Masood vrátil ze Saúdské Arábie, kde podle listu pracoval jako učitel angličtiny. Z centra pozornosti bezpečnostních služeb se mu údajně podařilo dostat až po sedmi letech, tedy těsně před samotným útokem.

Saúdskou Arábii navštívil Masood v rámci dvou pracovních pobytů - mezi lety 2005 a 2009. Pak se odstěhoval zpět do Velké Británie a žil ve městě Luton nedaleko Londýna.

Právě tam v té době působil britský muslimský kazatel Anjem Choudary, který byl minulý rok odsouzen k pěti letům vězení za podporu teroristické organizace Islámský stát (IS).

Masood se údajně dostal blízko lidem, které policisté vyšetřovali v souvislosti s Choudarym.

Jednal sám, ale navedl ho někdo?

Samotný útok, kdy zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, provedl Masood podle policie sám.

Fotografie Khalida Masooda, kterou zveřejnila policie.
Fotografie Khalida Masooda, kterou zveřejnila policie. | Foto: Reuters

"Stále věříme, že ten den jednal sám, a neexistuje žádná informace ani zpráva o tom, že by hrozil nějaký další útok," řekl ještě v sobotu podle britské stanice BBC policejní zástupce Neil Basu.

Jeho motiv se ale stále vyšetřuje. "Musíme zjistit, jestli se Masood jen inspiroval teroristickou propagandou, nebo ho někdo povzbudil, podporoval nebo řídil," dodal Basu.

V neděli vyšetřovatelé zatkli dalšího muže. Celkem tak zadrželi už 12 lidí, devět z nich mezitím propustili.

Ze sportovce radikálem

Během víkendu také vyšly najevo další detaily ze života 52letého atentátníka, který se dříve jmenoval Adrian Russell Ajao. Na Khalida Masooda se přejmenoval podle jeho známých ve vězení, kde konvertoval k islámu, napsal list The Telegraph. Kdy se však radikalizoval, se stále neví.

V britských médiích, která se snaží vypátrat Masoodovy sousedy a známé, se šíří informace o jeho údajné agresivitě.

V roce 2004 od něj měla utéct jeho druhá žena jen tři měsíce po uzavření sňatku. Její známý řekl bulvárnímu deníku Daily Mirror, že Masood byl "psychopat, který kontroloval všechno, včetně toho, kam jeho žena může chodit a co může nosit na sobě".

Podle spolužáka ze střední školy byl - tehdy ještě se jménem Adrian - populární mezi žáky a vynikal ve fotbalu. "Byl to všestranný příjemný chlapík, velmi dobrý sportovec, nebylo na něm nic zvláštního. Jeho matka byla křesťanka," sdělil agentuře AP.

Kdy se z "příjemného chlapíka" stal kriminálník, není jasné. Už ve svých 19 letech měl první oplétačky s policií.

Pak následovaly tresty za rušení veřejného pořádku, držení zbraní, a dokonce těžké ublížení na zdraví. Naposledy se na policejní stanici dostal v roce 2003 kvůli nezákonnému držení bodné zbraně.

Vyšetřovatele ovšem překvapil poměrně vysoký věk útočníka. Ideologicky motivované činy zpravidla páchají mnohem mladší lidé.

My se nebojíme! Vše o teroristickém útoku v Londýně v souhrnném videu | Video: Reuters, AP
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy