


Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.

Irsko je jedním ze dvou členských států EU mimo schengenský prostor, které uplatňují vlastní vízový režim. Zároveň je součástí Společného cestovního prostoru spolu se Spojeným královstvím, Normanskými ostrovy a ostrovem Man.
V praxi to znamená, že ruský občan, který legálně vstoupí do Irska, může následně bez větších obtíží překročit hranici do Británie.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vydal Dublin ruským občanům zhruba 14 tisíc víz, přičemž úspěšnost žádostí dosahovala 90 procent. Tento liberální přístup vůči žadatelům z rizikové země už vzbudil nevoli v Londýně.
„Irsko nemá ve srovnání s Británií tak sofistikované zpravodajské služby. Británie se obává, že Irsko představuje zadní vrátka,“ uvedl pro The Telegraph irský europoslanec a bývalý vládní činitel Barry Andrews s tím, že ho britští představitelé na problém osobně upozorňovali.
„Lidé zkrátka přijdou do Irska a my jednoduše nemáme takové kapacity na jejich sledování jako Spojené království,“ doplnil.
Situace je o to citlivější, že se Irsko v červenci ujme rotujícího předsednictví Rady EU. Podle Andrewse to ze země dělá jasný terč.
Europoslanec již vyzval imigrační úřady ke zpřísnění prověrek u žadatelů z Ruska a Běloruska – včetně kontroly sociálních sítí či osobních pohovorů – a k důkladné revizi současného vízového systému.
Že Irsko čelí zájmu ruských špionů, ukázal už skandál z roku 2024. Deník The Times tehdy informoval, že tamní úřady vyšetřují nejmenovaného irského poslance kvůli podezření, že v období brexitu působil jako vlivový agent Kremlu.
Bývalý poslanec irského parlamentu Cathal Berry v reakci na kauzu označil zemi za „hřiště“ pro ruské špiony. Irsko se podle něj stalo snadným cílem hybridních operací kvůli nedostatečnému zabezpečení, slabé bezpečnostní kultuře i kvůli faktu, že v zemi sídlí strategické evropské centrály amerických technologických gigantů.
Celá situace zapadá do širšího vzorce, kdy ruské zpravodajské služby využívají třetí země jako základny pro tajné operace proti Británii.
Loni například britský soud poslal do vězení šestici bulharských občanů, kteří ve Spojeném království působili jako součást ruské špionážní sítě. Tu podle žalobců na dálku řídil bývalý provozní ředitel zkrachovalé společnosti Wirecard Jan Marsalek.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.