


Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.

Irsko je jedním ze dvou členských států EU mimo schengenský prostor, které uplatňují vlastní vízový režim. Zároveň je součástí Společného cestovního prostoru spolu se Spojeným královstvím, Normanskými ostrovy a ostrovem Man.
V praxi to znamená, že ruský občan, který legálně vstoupí do Irska, může následně bez větších obtíží překročit hranici do Británie.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vydal Dublin ruským občanům zhruba 14 tisíc víz, přičemž úspěšnost žádostí dosahovala 90 procent. Tento liberální přístup vůči žadatelům z rizikové země už vzbudil nevoli v Londýně.
„Irsko nemá ve srovnání s Británií tak sofistikované zpravodajské služby. Británie se obává, že Irsko představuje zadní vrátka,“ uvedl pro The Telegraph irský europoslanec a bývalý vládní činitel Barry Andrews s tím, že ho britští představitelé na problém osobně upozorňovali.
„Lidé zkrátka přijdou do Irska a my jednoduše nemáme takové kapacity na jejich sledování jako Spojené království,“ doplnil.
Situace je o to citlivější, že se Irsko v červenci ujme rotujícího předsednictví Rady EU. Podle Andrewse to ze země dělá jasný terč.
Europoslanec již vyzval imigrační úřady ke zpřísnění prověrek u žadatelů z Ruska a Běloruska – včetně kontroly sociálních sítí či osobních pohovorů – a k důkladné revizi současného vízového systému.
Že Irsko čelí zájmu ruských špionů, ukázal už skandál z roku 2024. Deník The Times tehdy informoval, že tamní úřady vyšetřují nejmenovaného irského poslance kvůli podezření, že v období brexitu působil jako vlivový agent Kremlu.
Bývalý poslanec irského parlamentu Cathal Berry v reakci na kauzu označil zemi za „hřiště“ pro ruské špiony. Irsko se podle něj stalo snadným cílem hybridních operací kvůli nedostatečnému zabezpečení, slabé bezpečnostní kultuře i kvůli faktu, že v zemi sídlí strategické evropské centrály amerických technologických gigantů.
Celá situace zapadá do širšího vzorce, kdy ruské zpravodajské služby využívají třetí země jako základny pro tajné operace proti Británii.
Loni například britský soud poslal do vězení šestici bulharských občanů, kteří ve Spojeném království působili jako součást ruské špionážní sítě. Tu podle žalobců na dálku řídil bývalý provozní ředitel zkrachovalé společnosti Wirecard Jan Marsalek.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.