Proč tolik zemí vyhostilo ruské diplomaty? Londýn jim předal neobvykle podrobné dokumenty

Martin Novák Martin Novák
29. 3. 2018 13:04
Po otrávení Sergeje Skripala předali Britové svým spojencům detailní spisy. Obsahovaly rozbor jedu použitého proti bývalému ruskému agentovi a detaily o činnosti ruské špionážní sítě ve Spojeném království.
Sergej Skripal a jeho dcera Julija upadli do kómatu 4. března v Salisbury na jihu Anglie.
Sergej Skripal a jeho dcera Julija upadli do kómatu 4. března v Salisbury na jihu Anglie. | Foto: Reuters

Londýn - Velká Británie učinila naprosto nevídaný krok, když se snažila přesvědčit spřátelené země o podílu Ruska na otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.

Vláda se rozhodla sdílet informace, které získala z vyšetřování, se zpravodajskými službami mnoha zemí nad obvyklý rámec.

Zatímco běžně se rozvědky informují jen ve stručných souhrnech, tentokrát Britové poslali svým spojencům vyčerpávající, obsáhlou dokumentaci. S odkazem na zdroj z britské rozvědky to napsal obvykle velmi dobře informovaný deník Financial Times.

Bezprecedentní sdílení informací zvolil Londýn proto, aby přesvědčil ostatní země o vážnosti situace a nutnosti přijmout vůči Rusku společná opatření. Dokumenty obsahují kromě jiného detailní rozbor jedu použitého proti Skripalovi a také důkazy o tom, že ruský stát má program na likvidaci vybraných lidí.

"Uvolnili jsme bezprecedentní množství zpravodajských informací, abychom dokázali, že podíl Ruska na pokusu o vraždu nemá hodnověrnou alternativu," uvedl nejmenovaný představitel pro Financial Times.

Ruské diplomaty vyhostily i některé země, které nejsou členem Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Austrálie, Ukrajina, Norsko, Makedonie nebo Moldavsko. Materiály přesvědčily o nutnosti vyhostit ruské diplomaty dokonce i Maďarsko, jehož vláda usiluje o dobré vztahy s Moskvou.

Naopak Slovensko a Rakousko se k vyhošťování diplomatů nebo špionů s diplomatickým krytím nepřipojily. "Vyčkáme na další kroky Moskvy," uvedl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Rakouská vláda vysvětlila své počínání politikou neutrality a tím, že chce být "mostem mezi Východem a Západem". To ve čtvrtek Moskva přivítala.

Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky Skripala otrávila v jihoanglickém Salisbury 4. března látka vyrobená na bázi někdejší sovětské chemické zbraně novičok.

Kreml už dříve popřel, že by za útokem stál, a ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jed mohl pocházet z Velké Británie, České republiky, Slovenska nebo Švédska.

Martin Stropnický: Tvrzení Moskvy je absurdní, my novičok nemáme:

Sledujte brífink ministra zahraniční v demisi Martina Stropnického. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 48 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy