Sever Itálie hlasuje v referendu o silnější autonomii. Nejsme ale Katalánsko, zní z Milána

Simone Radačičová Simone Radačičová
22. 10. 2017 8:46
V neděli hlasují obyvatelé severoitalské Lombardie a Benátska o posílení autonomie. Jejich referendum však není stejné jako v Katalánsku. Zaprvé je povolené ústavou a zadruhé tyto dva regiony nechtějí vyslovené odtrhnutí od Itálie. Jak Lombardii, tak Benátsko vede protiimigrační a euroskeptická Liga Severu. Ta požaduje nejen větší pravomoci vůči centrální vládě v Římě, ale i snížení příspěvků, které tyto dvě oblasti posílají do státní pokladny.
Roberto Maroni, který stojí v čele Lombardie.
Roberto Maroni, který stojí v čele Lombardie. | Foto: Reuters

Milán - Pozornost světa se několik posledních týdnů soustředí na dění v Katalánsku a tamní spor mezi Barcelonou a Madridem o nezávislost. Mezitím ale tuto neděli probíhá referendum o posílení autonomie ve dvou bohatých italských regionech: Lombardie a Benátska.

Na rozdíl od Katalánska se jedná o hlasování, které ústava povoluje. Opět ale není právně závazné. Přesto může mít velký dopad na celou Itálii.  

"Čím více lidí bude hlasovat, tím větší vyjednávací moc budu mít," slibuje Roberto Maroni, který stojí v čele Lombardie.

"A čím větší vyjednávací moc budu mít, tím více peněz dokážu dostat zpět domů," dodal.

Na severu Itálie je totiž hluboce zakořeněné přesvědčení, že tato bohatší část země doplácí na mnohem chudší jih. A to chtějí oba regiony změnit.

Omezení migrantů i plateb Římu

Jak Lombardii, tak Benátsko vede protiimigrační a euroskeptická Liga Severu.

Její lombardský člen Maroni tvrdí, že jeho region "posílá" každoročně do Říma o 54 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun) více, než pak dostane zpět. A toto číslo chce srazit na polovinu.

Současně požaduje více autonomie v dalších otázkách, například v kontrole migrace, v bezpečnosti nebo v oblasti životního prostředí.

Maroni třeba prosazuje, aby byli z Itálie deportováni všichni migranti, kteří nebudou mít podepsanou pracovní smlouvu. Do budoucna by chtěl mít pravomoc rozhodovat podle tohoto pravidla právě v Lombardii, upozorňuje list The Financial Times.

Nejsme jako Katalánsko

Lombardie je průmyslové srdce Itálie, její metropole Milán je pak centrem tamního finančního světa.

Na tvorbě celostátního hrubého domácího produktu (HDP) se Lombardie, stejně jako Katalánsko v případě Španělska, podílí pětinově. Benátsko pak z deseti procent.

"Nejsme ale Katalánsko," zdůrazňuje Maroni s tím, že vysloveně odtržení od Itálie není na pořadu dne. Odejít nechce ani Benátsko.

Konání referenda o posílení autonomie podporuje i matador italské politické scény Silvio Berlusconi, který stojí v čele strany Vzhůru Itálie (Forza Italia). "Doufám, že referendum bude mít úspěch," prohlásil.

A vládnoucí Demokratická strana vystupuje neutrálně.

Od referenda se očekává, že Italové požadavek za silnější autonomii podpoří. Průzkumy veřejného mínění předpovídají jasné "ano".

V Lombardii není stanoven limit nutný pro platnost hlasování, v Benátsku musí k urnám přijít nejméně 50 procent lidí, napsala agentura AP.

Chceme se prosadit na celonárodní úrovni

Liga Severu, jejíž guvernéři stojí za vypsáním obou referend, v posledních letech prošla výraznou proměnou. Tu přinesl Matteo Salvini, který v roce 2013 převzal vedení strany po jejím zakladateli Umbertu Bossim.

Dříve Liga Severu prosazovala jednoznačné odtržení bohaté severní Itálie, nyní ale slevila. Pokouší se prorazit na celonárodní úrovni. Jenže tuto snahu by mohla referenda v Lombardii a Benátsku poškodit.

"Není to zrovna národní vzkaz zbytku Itálie: 'Chceme si na severu nechat více peněz.' Na to jižané kladně reagovat nebudou," uvedl pro americký list The New York Times politolog Roberto D’Alimonte z vysoké školy Luiss Guido Carli v Římě.

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 51 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy