Loď nevládní organizace s migranty míří do Barcelony. Itálie a Malta přístavy neotevřely

ČTK ČTK
1. 7. 2018 17:46
Španělsko lodi povolilo v zemi zakotvit poté, co ji odmítly přijmout Itálie i Malta. Jejich přístavy se přitom nacházely mnohem blíže místu záchrany běženců.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Madrid - Loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která v sobotu zachránila u libyjských břehů 60 migrantů, s nimi dnes pokračovala na cestě do Barcelony.

Španělsko plavidlu povolilo v zemi zakotvit poté, co ho odmítly přijmout Itálie i Malta, jejichž přístavy se přitom nacházely mnohem blíže místu záchrany běženců, uvedla agentura Reuters.

Loď jménem Open Arms v noci na dnešek oznámila, že "jede domů". Plavidlo nyní může přistát v přístavu v Barceloně. Starostka města Ada Colauová nevládní organizaci poděkovala a uvedla, že Barcelona očekává loď s otevřenou náručí. Podle deníku El País dopluje loď do Barcelony ve středu. Španělská organizace na twitteru zároveň odsoudila "nelidskou politiku Itálie a Malty" v souvislosti s jejich zavřenými přístavy.

Mezi 60 migranty, kteří byli zachráněni lodí Open Arms, je podle AP pět žen, devítileté dítě a tři mladiství. Mezi dalšími zachráněnými je šest Libyjců a migranti z Mali, Eritreje, Egypta, Bangladéše, Jižního Súdánu či Guineje.

Podobná situace nastala již 11. června, kdy Španělsko umožnilo lodi Aquarius s 629 migranty na palubě zakotvit u svých břehů. Itálie a Malta rovněž plavidlo odmítly přijmout. Nakonec loď zakotvila ve Valencii. Incident tehdy vyvolal množství urážek a obvinění mezi členskými státy EU ohledně toho, kdo by měl mít odpovědnost za migranty zachráněné ve Středozemním moři.

K italským břehům připlulo od roku 2014 více než 650 000 migrantů. Většinou se tam dostali poté, co byli zachráněni z moře u libyjského pobřeží. V italských uprchlických zařízeních se nyní nachází asi 170 000 běženců, počet příchozích nicméně letos poklesl, uvedla agentura Reuters. OSN odhaduje, že letos se již při pokusu dostat se přes Středozemní moře do Evropy utopilo téměř tisíc lidí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
Další zprávy