


Litevská armáda ve středu dopoledne vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance, uvedla agentura Reuters. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidí mohou opustit úkryt, napsala agentura AFP.

Incident se stal den poté, co nad Estonskem sestřelila stíhačka NATO bezpilotní letoun a sousední Lotyšsko vyhlásilo poplach kvůli dronu v oblasti u hranic s Ruskem.
Bezpilotní stroj podle litevského ministerstva mířil k městu Lentvaris v blízkosti metropole Vilniusu, jen několik desítek kilometrů od hranice s Běloruskem.
Vzdušný poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm. Do krytu se přesunul i prezident Gitanas Nauséda a premiérka Inga Ruginienéová, informovala litevská média.
Stíhačky NATO dostaly rozkaz dron najít a zneškodnit, ale nenašly jej, uvedla později litevská armáda. Jednalo se o bojový dron či stroj určený k narušování klíčových systémů, není však jasné, ze které země pocházel, uvedl šéf litevského národního centra krizového řízení Vilmantas Vitkauskas. Dodal, že nejsou jednoznačné informace, zda se stroj zřítil nebo opustil vzdušný prostor Litvy.
Litevská armáda dostala informace o blížícím se dronu od Běloruska, řekl náčelník litevských pozemních sil Nerijus Stankevičius. Podobné varování mělo podle něho také Lotyšsko, jehož armáda dnes na svém účtu na síti X zveřejnila varování před možným ohrožením vzdušného prostoru v několika regionech.
Estonsko v úterý uvedlo, že sestřelený dron patrně patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle, přičemž se odchýlil z trasy. Estonsko i Lotyšsko obvinily z úterních incidentů Moskvu a uvedly, že Ukrajina má právo zasahovat ruské vojenské cíle, aby oslabila schopnost Moskvy vést válku, kterou Rusko proti sousední zemi zahájilo v únoru 2022.
Ukrajina v poslední době zesílila dálkové dronové útoky na Rusko, včetně oblastí poblíž Baltského moře. Od března se odehrálo několik incidentů, při nichž se ukrajinské drony směřující na cíle v severozápadním Rusku odchýlily od trasy a vnikly do vzdušného prostoru Finska, Lotyšska, Litvy a Estonska, které jsou všechny členem NATO a zároveň sousedí s Ruskem.
V Lotyšsku minulý týden padla vláda kvůli způsobu, jakým tyto případy řešila.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.



Problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému. Před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.



Tři dny zbývají do startu fotbalového mistrovství světa, na kterém se po 20 letech představí i česká reprezentace. V žebříčku renomovaného serveru The Athletic, který hodnotil dresy všech účastníků turnaje, však Češi naprosto propadli. Skončili třetí od konce.