Projídáme se ke svému konci. Musíme omezit maso, jinak přijde katastrofa, tvrdí vědci

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 10. 2018 21:00
Lidé ze Západu by měli snížit spotřebu hovězího masa až o 90 procent, varuje studie, která vyšla v prestižním časopise Nature.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Oxford - Současným stylem života má lidstvo nakročeno k tomu, že ho planeta v rozmezí pouhých několika desítek let nebude zvládat uživit. Co udělat pro to, aby se to nestalo? Jíst méně masa a přistoupit k přísným změnám v zemědělství.

Tvrdí to rozsáhlá vědecká studie publikovaná v prestižním časopisu Nature, která se zaměřuje na dopady potravinového systému na životní prostředí. Svými závěry de facto navazuje na pondělní výstražnou zprávu OSN, která varovala před globálním oteplováním.

Podle studie je redukce spotřeby masa zcela zásadní, abychom byli schopni se vyhnout nebezpečným klimatickým změnám.

Zemědělství ve své současné podobě podle ní pak nezvládne už kolem roku 2050 nakrmit 10 miliard lidí, které v tu dobu budou planetu podle vědeckých předpovědí obývat. Ti budou díky větším výdělkům stále více přistupovat k západní nadměrné konzumaci masa.

"Nakrmit světovou populaci o deseti miliardách lidí je možné. Ale jen v případě, pokud změníme způsob, jakým se stravujeme a jakým jídlo produkujeme," vysvětluje profesor Johan Rockström z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů v Německu, který na studii pracoval.

Také šéf výzkumného týmu Marco Springmann z Univerzity v Oxfordu před budoucností, do níž máme nakročeno, varuje: "Je to dost šokující. Opravdu riskujeme udržitelnost celého systému."

Méně masa, více luštěnin

Studie tvrdí, že je nutné, aby průměrný člověk zařadil na jídelníček třikrát více luštěnin, obyvatelstvo vyspělých západních zemí dokonce až pětkrát více. Celkově vědci radí přejít na jídelníček flexitariánů, tedy částečně bezmasou stravu.

Průměrný člověk by tak měl z talíře ubrat 75 procent hovězího masa (lidé ze Západu až 90 procent) a 90 procent masa vepřového. A k tomu zkonzumovat o polovinu méně vajec.

Podle Rockstroma je rozhodnutí jednoznačné. "Buďto potravinový sektor učiníme zelenější, nebo naši planetu vyjíme."

Určitou výjimku představují lidé z velmi chudých zemí, kteří trpí nedostatkem živin a maso by naopak měli na stůl dávat častěji.

Nynější produkce potravin už dnes životní prostředí výrazně poškozuje - ať už skrze odlesňování, nadměrné užívání vody v zemědělství, znečišťování nebo skleníkové plyny vznikající při chovu zvířat na maso. Současná praxe má přitom našlápnuto k prolomení kritických enviromentálních limitů, varuje The Guardian.

Vědci jsou ale optimističtí v tom, že scénáři s tragickým koncem je stále možné se vyhnout. "Základem jsou dvě věci - dietární a technologické změny (na farmách)," tvrdí Springsmann s tím, že změny by mohly pomoci snížit hlavně plýtvání jídlem, z jehož produkce se v současnosti nedostane na talíře až třetina.

OSN souhlasí

Zmíněný vědecký výzkum není ve svých závěrech ojedinělý. Podobně se vyjadřují i světové vědecké špičky ve zprávě OSN, která vyšla v pondělí. Podle ní by oteplení byť jen o trochu více než o 1,5 stupně Celsia vedlo k extrémním výkyvům počasí, rozsáhlejším suchům i záplavám a uvrhlo by do chudoby stamiliony lidí.

Zpráva přitom varovala, že na zastavení přílišného globálního oteplování, respektive jeho udržení pod zmíněnou hranicí 1,5 stupně Celsia, má lidstvo pouhých 12 let. Státy by se ale musely chovat v souladu s těmi nejambicióznějšími ze závěrů Pařížské dohody.

Svět je už dnes oproti době před průmyslovou revolucí o jeden stupeň Celsia teplejší a podle vědců už jsou dopady viditelné - například při ničivých hurikánech v USA nebo suchu v Jižní Africe.

Video: Jen pár stovek krav nakrmí celý svět, říká tvůrce umělého masa

Jen pár stovek krav nakrmí celý svět, říká Mark Post z univerzity v Maastrichtu. | Video: Jan Úšela
 

Právě se děje

před 43 minutami

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy