Lídři EU se v Praze dohodli, že srazí cenu plynu. Konkrétní cestu má navrhnout Brusel

Kateřina Šafaříková ČTK Kateřina Šafaříková, ČTK
7. 10. 2022 18:54
Maraton evropských summitů v Praze skončil. Po čtvrtečním setkání čtyřicítky zemí pokračovali v pátek ve schůzce už jen lídři sedmadvacítky. Jednali o další finanční podpoře Ukrajiny, ale především o energetice. Hlavním závěrem jednání je podpora pro zlevnění plynu na kontinentě. V Praze byl také oznámen vznik nového think tanku o geopolitice.
V Praze v pátek skončil summit evropských lídrů.
V Praze v pátek skončil summit evropských lídrů. | Foto: Reuters

Politici nejprve probírali Ukrajinu a podle několika zdrojů se rychle shodli na finanční a vojenské pomoci. K Evropské komisi mířila výzva, aby urychleně uvolnila ze společného rozpočtu částku zhruba ve výši osmi miliard eur, které lídři EU slíbili Ukrajině už před několika měsíci. Zemi vzdorující brutální ruské agresi ale zatím dorazil jen zlomek této částky. Důvody nejsou zcela jasné, evropské instituce se vzájemně obviňují z průtahů.

O finanční pomoc na provoz státu požádal lídry i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se na summit připojil přes video. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na závěrečné tiskové konferenci oznámila, že v nejbližších dnech uvolní Ukrajině dvě miliardy eur. 

Předsedkyně Evropské komise zdůraznila, že evropské země jsou odhodlané hájit právní stát a mezinárodní pořádek. Ocenila čtvrteční schválení nových protiruských sankcí, na kterých byla podle ní shoda v rekordním čase. Na summitu v Praze se diskutovalo i o rekonstrukci Ukrajiny. "Je naprosto jednoznačné, že budeme muset najít nové finanční zdroje, bude to obrovská částka, financování musí být jasné a transparentní," řekla von der Leyenová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po neformálním summitu navíc oznámil plán na založení kolektivního fondu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), ze kterého bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před ruskou agresí. Částka by se časem mohla zvýšit a prostředky budou určené výhradně na obranné systémy, dodal Macron.

Hlavním tématem dne ale byla energetika. Politici jsou pod tlakem veřejnosti a byznysu ve svých zemích, aby zasáhli proti extrémně drahému zemnímu plynu, kvůli kterému už začínají kolabovat průmyslové podniky na kontinentu.

Zatímco elektřinu už země EU na evropské úrovni zastropovaly, na plyn sedmadvacítka ještě nesáhla. Část států se dosud obávala, že snížením ceny odradí jeho dodavatele, a Evropa tak bude před nadcházející zimou mrznout. Německo, které nejvíc topí plynem, pak nechtělo, aby zastropování odskákaly jeho plynové elektrárny. 

Všichni chtěli mluvit, ale každý říkal něco jiného

Většina politiků se v Praze přiklonila k tomu, že se cena plynu musí řešit zásahem států. Měli ale různé představy, jak toho dosáhnout. "Všichni chtěli k plynu mluvit, ale každý říkal něco jiného. Byla to kakofonická debata," řekl mimo záznam v pátek k několikahodinové diskusi zdroj z českého předsednictví. V EU je 27 metod řešení energetické krize, ale všichni jsme se shodli na solidaritě, dodal Macron po summitu. 

Podle Scholze je důležité snížit ceny zemního plynu a připustil, že vyřešení problému vysokých cen lze dosáhnout jen společně. Zároveň ale obhajoval opatření na národní úrovni, ta jsou podle něj nezbytná a budou muset být přijímána ve všech zemích. Naznačil, že snížení ceny plynu lze dosáhnout v součinnosti s vývozci této energetické suroviny, například s Norskem a Spojenými státy. Evropa podle něj potřebuje dlouhodobé kontrakty o dodávkách plynu s různými dodavateli.

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) volají země EU po společném evropském řešení a nechtějí se pouštět do národních cest, které by mohly být dražší a nemusely by vést ke kýženému výsledku. Stále větší podporu má podle předsedy vlády i oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, což by znamenalo ve výsledku snížení cen pro občany i firmy v Evropské unie. Podle Fialy je také nutné hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které není možno podporovat ze státních rozpočtů.

Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera by měly evropské země plyn nakupovat společně. Heger také uvedl, že zavedení maximálních cen vnímali jako velmi důležité všichni účastníci jednání. "Všichni jsme zdůrazňovali urgentnost snížení cen, jsou pro naše ekonomiky neúnosné," řekl s tím, že takový hlas nezněl pouze ze Slovenska, které je na plynu hodně závislé, ale i z dalších zemí. Na zasedání bylo podle Hegera představeno více scénářů zastropování.

Lídři se nejčastěji přikláněli k variantě zastropování plynu pouze pro elektrárny - tento model v červenci zavedlo Španělsko a Portugalsko - nebo k úpravě indexu, kterým se nyní stanovuje cena této suroviny na nizozemské burze. Konkrétní cestu, jakou se Evropa má vydat, dostala nyní za úkol zanalyzovat Evropská komise. 

Předsedkyně komise von der Leyenová poznamenala, že státy EU podporují společné nákupy plynu v příštím roce tak, aby se vzájemně nepřeplácely. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je na jednání lídrů zemí EU za dva týdny potřeba přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů.

Evropská komise by měla v řádu dnů předložit konkrétní varianty s konkrétními výpočty. Státem řízené omezení ceny plynu by totiž znamenalo, že daný zbytek do tržní hodnoty by musel výrobcům někdo zaplatit. Evropští politici proto musí odpovědět i na to, kdo to bude - zda národní kasy, nebo celá sedmadvacítka například novou společnou půjčkou jako po covidové pandemii. Stávající evropský rozpočet žádný "polštář" v řádu stovek miliard eur k dispozici nemá.

Macron, Scholz a Rutte založili nový think-tank o geopolitice

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte si ze summitu na Pražském hradě odskočili do Hrzánského paláce, kde posvětili nový think-thank Brussels Institute for Geopolitics (BIG), zaměřený na geopolitiku. 

Institut bude analyzoval slabiny Evropy tváří v tvář globálním hráčům a dodávat vládám i soukromému sektoru analýzy z oblasti bezpečnosti, průmyslu nebo energetiky. Nové centrum bude soukromá instituce, vlády Francie, Německa a Nizozemí pouze přispěly na její sídlo v Bruselu. 

Zakladatelé institutu chtěli od počátku přizvat také partnery ze střední a východní Evropy, protože mocenské těžiště kontinentu se válkou proti Ukrajině posunulo na východ - a právě ruský útok ukázal, že ve znalosti a odhadu Ruska měli pravdu spíš Východoevropané než Západ.

Autoři projektu oslovili konkrétně Česko, protože český premiér si podporou Ukrajiny rychle získal pozornost a respekt a založení institutu časově vycházelo na dobu českého předsednictví. Renomovaný nizozemský historik a jeden ze zakladatelů institutu Luuka van Middelaar se podle svých slov v červenci obrátil na tým Petra Fialy, který neřekl a priori ne. Pak se ale Česko nikdy k institutu nepřipojilo.

Video: Lídři Evropy nemají na summitu týmy ani našeptávače. Jsou autentičtí, říká Krutilová (6. 10. 2022)

Česku se povedlo dostat k jednomu stolu i evropské lídry, kteří se jinak nesetkávají. Včetně těch, kteří mezi sebou mají problematické vztahy. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy