Lidé z Chemnitzu tvrdí, že město nepatří extremistům. Zprávy byly zkreslené, říkají

ČTK ČTK
1. 9. 2018 14:53
"Lidé, co jdou na ulici, nejsou žádní náckové, jsou to prostě normální dobří občané," myslí si někteří obyvatelé Chemnitzu. Jiní tvrdí, že zpravodajství o dění ve městě, kde byl minulý týden zavražděn Daniel Hillig, bylo pokřivené. Obyvatelé Chemnitzu projevy pravicových extremistů sice odsuzují, zároveň ale vyjadřují pochopení pro hněv, který se ve městě vzedmul po vraždě, z níž jsou obvinění dva mladí muži z Iráku a Sýrie.
Záběr na protesty v Chemnitzu.
Záběr na protesty v Chemnitzu. | Foto: Reuters

Chemnitz (Německo) - Obrovské nepochopení cítí velká část obyvatel východoněmeckého Chemnitzu (Saské Kamenice). Média i politici podle nich celé město líčí jako plné pravicových extremistů a nacistů, i když zde po vraždě pětatřicetiletého Němce, z jehož zabití jsou podezřelí dva mladí muži ze Sýrie a Iráku, protestují v drtivé většině běžní občané. Pro to, že se na pondělní demonstraci skutečně hajlovalo, mají různá vysvětlení, někteří hovoří o spiknutí.

"Lidé, co jdou na ulici, nejsou žádní náckové, jsou to prostě normální dobří občané," říká o demonstrantech z uplynulého týdne místní rodačka Kerstin Hotlebová, která se dnes po poledni tak jako desítky dalších lidí přišla rozloučit se zabitým Danielem Hilligem k improvizovanému památníčku.

Na místo plné svíček, květin a vzkazů, které leží v centru čtvrtmilionového města na dohled od jeho dominanty - monumentálního památníku Karla Marxe, v sobotu zamířila i Beate Krügerová. Také ona má pocit, že média o situaci v Chemnitzu neříkají úplnou pravdu. "Vidím to spíše tak, že nemáme žádný problém s pravicovým extremismem, ale že se z toho dělá pravicový problém," vyjadřuje své přesvědčení.

Zpravodajství bylo pokřivené, tvrdí místní

"Je to smutné, co se děje. Musím ale říci, že k tomu hodně přispělo nevyvážené zpravodajství v našich médiích. Bylo pokřivené," konstatuje zase důchodce Steffen Markhart.

"Mám daleko k nacismu, ale tomu hněvu rozumím. Nebyl jsem na žádných demonstracích pravicově populistického hnutí Pro Chemnitz, ale tenhle týden ve čtvrtek jsem se šel podívat, a byl tam úplný klid," líčí svou zkušenost, která podle něj neodpovídá obrazu města navenek.

S řadou podobných názorů a stížností na zkreslování situace byl ve čtvrtek konfrontován také saský premiér Michael Kretschmer (CDU), když přijel do Chemnitzu, který leží nedaleko od českých hranic, rozmlouvat s občany. Pro pohled místních vyjádřil pochopení, zároveň ale řekl, že se diví, proč někdo zůstává na demonstraci, kde se začne hajlovat. Narážel tak na pondělní protest hnutí Pro Chemnitz, po němž policie z tohoto přečinu obvinila deset lidí.

Obyvatelé Chemnitzu projevy pravicových extremistů také odsuzují, zároveň ale vyjadřují pochopení pro hněv, který se ve městě vzedmul po vraždě, z níž jsou obvinění dva mladí muži z Iráku a Sýrie. "Že je město rozčilené, je pochopitelné, po tom co se stalo. Je to hrozné. Že to tak eskalovalo, není pěkné, ale je pochopitelné, že lidé cítí hněv," říká se slzami v očích čtyřicátnice Krügerová.

Vlna hněvu za otevřenou migrační politiku Německa

Přítomnost pravicových extremistů na demonstracích, po nichž docházelo k napadání přistěhovalců v ulicích, si vysvětluje tak, že jde hlavně o lidi z jiných částí Německa.

"Často se říká, že Sasko nebo Chemnitz jsou pravicové. Tak to není, týká se to jen menší části lidí," podotýká o spolkové zemi, která se loni v počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel zařadila hned na druhé místo a má v tomto ohledu v Německu zřejmě nejhorší pověst.

Ještě jiné vysvětlení nabízí Hotlebová. "Je také možné, že to nejsou lidé tohoto přesvědčení, mohou to být také nastrčení provokatéři," říká o hajlujících holohlavcích z pondělní demonstrace. Sama si prý často pročítá internet, kde se nachází řada podobných možných vysvětlení. To, že by skutečně část místních, mezi nimiž úřady registrují kolem dvou set pravicových radikálů, mohla mít sklony k extremismu, si nepřipouští.

Vyjadřuje ale obavu, že hněv, který se podle ní v lidech v posledních letech i kvůli původně otevřené migrační politice německé vlády nahromadil a který tento týden v Chemnitzu vybuchl, nemusí hned tak zmizet. "Když se nic nezmění, může přijít ještě větší vlna hněvu," poznamenává s tím, že dnes jí zatím město, která čeká hned několik demonstrací, přijde až příliš klidné.

Video: Nepokoje v Chemnitzu očima Češky

Hajlovalo se, létaly lahve i dělobuchy. Češka popisuje vypjaté nepokoje v Chemnitzu | Video: Martin Novák, Jakub Plíhal
 

Právě se děje

před 9 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy