


Silná zemětřesení, která minulý měsíc zasáhla severní pobřeží Venezuely, zničila celé obytné komplexy a vyvolala novou vlnu kritiky vlády. Obyvatelé postižených oblastí obviňují úřady z pomalé reakce a upozorňují také na možné problémy s kvalitou některých státních bytových projektů, napsal britský deník The Guardian.

Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně zasáhly zemi 24. června a podle úřadů si vyžádaly nejméně 4333 obětí a téměř 17 tisíc zraněných. Nejhůře postižen byl stát La Guaira, kde se zřítily i velké obytné domy, například komplex OPPE 25 v letovisku Caraballeda.
Mezi troskami stále pátrají rodiny po svých blízkých. Gabriel González, který přežil 24 hodin zasypaný pod sutinami, přišel o svůj domov a stále hledá 22letého syna. „Nemáme vládu,“ řekl podle The Guardianu González, který nyní žije ve stanu na provizorním tábořišti na golfovém hřišti poblíž zničeného domu.
Obyvatelé postižených čtvrtí kritizují pomalou reakci úřadů a tvrdí, že první pomoc často zajišťovali hlavně dobrovolníci a místní lidé. „Je tu více pušek než krumpáčů a lopat. Potřebujeme ale krumpáče a lopaty,“ řekla Milagri Rodríguez Guanireová, která přiletěla z Chile hledat svou matku pohřešovanou v troskách.
Katastrofa zároveň posílila dlouhodobou nespokojenost s vládou navazující na odkaz bývalého prezidenta Huga Cháveze. Mnozí obyvatelé, kteří dříve podporovali jeho socialistické hnutí, v letech po jeho smrti kritizovali hospodářskou krizi, chudobu a autoritářské vládnutí jeho nástupce Nicoláse Madura.
Řada Venezuelanů dávala najevo smutek a pobouření poté, co se země bohatá na naftu propadla za Madura do jedné z nejhorších krizí v moderní historii kvůli klesajícím cenám ropy, nekompetentnímu vládnutí, korupci a ochromujícím americkým sankcím, napsal The Guardian.
Odborníci upozorňují, že síla zemětřesení byla mimořádná a žádná země by se na podobnou katastrofu nepřipravila snadno. Zároveň ale volají po vyšetření, zda některé zřícené budovy splňovaly stavební normy a zda vláda dostatečně investovala do ochrany před přírodními katastrofami.
Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová odmítla kritiku vlády a uvedla, že její kabinet reaguje na katastrofu ze všech sil. Bývalá viceprezidentka byla uvedena do funkce poté, co Madura v lednu unesla americká vláda Donalda Trumpa.
Nespokojenost ale podle The Guardianu sílí i v tradičních baštách Chávezova hnutí. V Caraballedě stále stojí nástěnné malby oslavující Cháveze a Madura, mnozí obyvatelé však dnes hovoří o zklamání a ztrátě důvěry.
„Myslím, že lidé už toho mají dost,“ řekla Rodríguezová Guanireová, která pokračovala v pátrání po své matce. Podle ní zemětřesení otevřelo Pandořinu skříňku a ukázalo problémy, které se ve Venezuele hromadily po desetiletí.



Od vypuknutí migrační krize v Ceutě uplynuly dva týdny, její následky ale ve městě zůstávají. V enklávě stále pobývají tisíce migrantů, některé pláže jsou prakticky nedostupné a napětí mezi Španělskem a Marokem znovu roste. Marocké úřady se tak připravují na možnost dalšího hromadného pokusu o překročení hranice už tuto sobotu.



Epidemie eboly se v Kongu rozšířila do již šesté provincie z celkových 26. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo ministerstvo komunikace, které potvrdilo nový případ v dosud nezasažené provincii Bas-Uele na severovýchodě země. Dosud bylo v Kongu zaznamenáno 4665 potvrzených případů nákazy, včetně 2184 úmrtí.



Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizená ze soukromého muzea u Parmy. Uvádí to v pátek média s odkazem na prohlášení policie. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo v noci na 23. března.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.