Kurdové tlačí na nezávislost, lidé se bojí války, říká kurdský novinář. Irácká armáda už hrozí silou

Martin Novák Zahraničí Martin Novák, Zahraničí
13. 10. 2017 13:01
Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.
Pešmergové, kteří hlasovali v referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu.
Pešmergové, kteří hlasovali v referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. | Foto: Reuters

Irbíl - Iráčtí Kurdové hlasovali v referendu pro nezávislost, ale jsou na tom podobně jako Katalánci.

Nemají velkou podporu ve světě, a zejména mezi svými sousedy.

Irák, Turecko a Írán nejen že odmítají samostatný kurdský stát, ale taky mu vyhrožují a stupňují jeho blokádu.

Iráčtí vojáci se navíc v pátek přiblížili ke sporné provincii Kirkúk, kterou nyní ovládají právě Kurdové. Armáda však odmítla, že by byla vojenská operace namířená proti nim.

Turecká armáda zase provádí vojenské manévry u hranic a íránská vláda zastavila nákladní dopravu do Kurdistánu.

"S tvrdým odmítnutím jsme po referendu počítali. Ale spíše s ostrou reakcí Bagdádu než Ankary," řekl Aktuálně.cz kurdský novinář Aras Manam, který žije v Irbílu, metropoli iráckého Kurdistánu.

Všechny aerolinky přerušily spojení do tohoto města, když je Bagdád požádal. Jako poslední tak učinily minulý týden německá Lufthansa a rakouské Austrian Airlines.

Ani Západ, který s Kurdy spolupracuje v boji proti Islámskému státu, referendum a samotnou nezávislost nepodpořil. Včetně Spojených států.

Lidé nakupují jídlo do zásoby

Kurdské vedení ale odmítá požadavek Bagdádu, aby referendum z 25. září anulovalo. V noci na čtvrtek nicméně navrhlo jednání s Bagdádem o blokádě.

"Lidé se bojí, mají strach z války. Ta ale zatím není na obzoru. Někteří nakupují do zásoby potraviny, ale nejde o masový jev," dodává Manam.

Ozbrojený konflikt hrozí zejména v provincii Kirkúk, kde jsou velká ropná pole a kde žije smíšená populace Kurdů a Arabů.

Od roku 2014 provincii kontrolují kurdské ozbrojené jednotky, takzvaní pešmergové. Irácká armáda s nimi spolupracovala v bojích s Islámským státem, územní spory ale mohou bývalé spojence postavit na bojišti proti sobě.

"Irák odmítá nezávislost Kurdů právě kvůli ropě v Kirkúku. Existují určité dohody mezi Irbílem a Bagdádem o rozdělení příjmů z ropy, ale byly vždycky jen provizorní," vysvětluje Manam.

Sama irácká vláda pak oficiálně uvádí, že ropná pole v Kurdistánu považuje za součást iráckého národního bohatství. Ke Kirkúku se ve vládním prohlášení píše, že jde o nedílnou součást Iráku, kterou Kurdistán nemá právo připojit ke svému území.

Oslabená armáda

Manam má jasný názor na to, proč iráčtí Kurdové uspořádali referendum před pár týdny. "Zatímco kurdští pešmergové jsou teď silní, irácká armáda je naopak po bojích s Islámským státem oslabená," domnívá se novinář.

Iráčtí Kurdové nemají na rozdíl od Bagdádu vlastní letectvo. V boji s Islámským státem jim vzdušnými údery pomáhali Američané.

Ti se nyní postavili na stranu Bagdádu s odůvodněním, že kurdská nezávislost oslabí mezinárodní koalici proti džihádistům.

Turecko a Írán se pak obávají, že samostatný stát na severu Iráku by se stal inspirací pro kurdské menšiny na jejich území.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan například pohrozil Kurdům, že zastaví export jejich ropy přes Turecko a že jeho země začne postupně zavírat i hraniční přechody do iráckého Kurdistánu.

Íránský celní úřad zase před týdnem zabavil na hranicích přibližně 600 cisteren s palivem, které mířilo do Kurdistánu.

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák navštívil bunkry Islámského státu a vesnice, které islámští radikálové opustili teprve před několika dny.
 

Právě se děje

Další zprávy