Štrasburk - Očkování proti infekčním chorobám využívá stále méně lidí. A po Evropě se tak šíří nebezpečné infekční choroby. Ve zvláštní rezoluci na to upozornili europoslanci ze zdravotního výboru Evropského parlamentu.
Příkladem je podle nich nákaza spalničkami. Zatímco v roce 2016 evidovaly evropské země 4600 nemocných, loni se jednalo již o 14 451 případů. Před šesti lety se zase v Evropě šířil černý kašel a výjimkou nejsou ani žloutenková onemocnění.
Europoslanci tvrdí, že na vině je právě nižší zájem Evropanů o vakcíny.
"Do jisté míry je to způsobeno rozšiřováním nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování na internetu," upozornila česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Na internetu lze podle ní najít řadu polopravd a mýtů o očkování.
"Velice znepokojivé je, že občané, již z těchto zdrojů čerpají, se pak získanými informacemi řídí a nakládají podle nich se zdravím svým i svých dětí," dodala Konečná.
Česká europoslankyně přitom poukázala na studii Asociace inovativního farmaceutického průmyslu z listopadu 2017, podle které je internet zdrojem informací o očkování až pro 44 procent Čechů. Necelé dvě třetiny českých občanů si pak nechají radit od svého lékaře.
Europoslanci proto vyzvali Evropskou komisi i členské země EU, aby se pokusily šíření dezinformací o očkování omezit a rozvíjely informační kampaně, které by mohly zvýšit zájem lidí o vakcíny.
Strach z nežádoucích účinků
V Česku je očkování proti spalničkám, zarděnkám a dalším infekčním nemocím povinné. Řada lidí, zejména rodičů, ale s plošnou vakcinací nesouhlasí.
Mezi hlasité odpůrce povinného očkování patří například spolek rodičů Rozalio, který usiluje o zavedení dobrovolného systému. Jeho předsedkyně Martina Suchánková se kvůli tomu dokonce rozhodla zaslat europoslancům otevřený dopis.
Argumentovala zejména tím, že vakcíny mohou vyvolat vážné nežádoucí účinky. Tlak na dodržení očkovacího plánu navíc způsobuje u mnohých rodičů nedůvěru.
Spolek nesouhlasí ani s tím, že by za zvýšené množství případů spalniček v Evropě mohlo méně časté očkování.
"Takovéto epidemie byly v Evropě i v předchozích letech, kdy byla vyšší proočkovanost dětí," citovala Suchánková ze zprávy Státního zdravotního úřadu z roku 2012. "Například v roce 2011 bylo v Evropě evidováno přes 30 tisíc případů onemocnění," doplnila.
Spalničky mohou zmizet, tvrdí WHO
Europoslanci však trvají na tom, že očkování v Evropě musí být častější. Přidávají se tak na stranu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) i Světové zdravotnické organizace (WHO). "Spalničky se šíří po Evropě kvůli tomu, že v zemích EU není proočkování na optimální úrovni," tvrdí ECDC.
Statistiky centra z loňského roku ukazují, že z necelých 14 tisíců nakažených lidí nemělo očkování 87 procent. V téměř polovině případů se jednalo o osoby starší 15 let.
Nejvíce neočkovaných tvoří děti, které jsou příliš malé na to, aby mohly proceduru absolvovat. Další část tvoří lidé, kteří se očkovat nemohou. A právě kvůli těmto skupinám by se podle WHO měl nechat očkovat každý, kdo může.
Organizace tvrdí, že pokud bude procento očkovaných lidí vyšší než 95 procent, může dojít k tomu, že nemoc z kontinentu zcela zmizí.
Řada zemí ale tento cíl neplní. Příkladem je Francie či Itálie, kde si druhou očkovací dávku proti spalničkám nechalo aplikovat méně než 84 procent lidí. V Česku se jedná o 93 procent občanů.
Odpůrci vakcín prohlašují, že většina lidí je dnes schopna spalničky překonat bez vážných komplikací, mimo jiné díky vyšší kvalitě života a dostupnosti zdravotní péče. Vyléčení lidé se navíc stávají vůči infekci imunními, aniž by se museli nechat očkovat.
