Infobox
UNIFIL
- Modré přilby poprvé vstoupily do Libanonu v roce 1978 po izraelské invazi. Po loňské válce vzrostl počet mírových jednotek z 2000 na 13.225. Na misi se podílí 30 zemí.
- Od začátku mise před 29 lety přišlo o život 266 vojáků.
Fatah al-Islám
- Nejmladší palestinská teroristická skupina v Libanonu, založená v listopadu 2006. Její záměry nejsou příliš jasné.
- Libanonské úřady tvrdí, že se inspiruje Al-Kájdou a spolupracuje se syrskou rozvědkou. Damašek to odmítá.
- Vůdcem je rodák z palestinského Jericha Šakír Absí. Ten je hledaný Sýrií i Jordánskem. Čelí obvinění z vraždy amerického diplomata Laurence Foleyho.
- Absí měl údajně blízké kontakty na Abú Músu Zarkávího, někdejšího vůdce irácké Al-Kájdy.
Analýza - Stane se Libanon co do výbuchů a atentátů druhým Irákem? Podle velitele mezinárodních mírových jednotek (UNIFIL) Claudia Graziana zatím ne. Libanonští analytici si myslí opak: v prognózách jsou mnohem skeptičtější.
Pondělní výbuch bomby nastražené v autě a následná smrt tří Španělů a tří Kolumbijců jejich varování ještě posílil.
Podle libanonského deníku as-Safír nese atentát na jihu země stopy po zapojení Al-Káidy.
"Al-Káida je tu," reagoval na smrt modrých přileb libanonský ministr obrany Elias Murr. "Teroristické buňky jsou připravené k akci. Vyhrožují novými útoky."
Explozi nastražili útočníci v době vrcholících bojů mezi libanonskou armádou a příslušníky radikální islamistické organizace Fatáh al-Islám, která našla útočiště v palestinském uprchlickém táboře Nahr Baríd u pobřežního města Tripolis. Pět týdnů střelby stálo život nejméně 150 lidí, z toho 80 vojáků a 55 ozbrojenců.
Nahr Baríd je jen špičkou ledovce
Boje o Nahr Baríd byly největší od konce libanonské občanské války (1975 - 1990). Podle bejrútského analytika Hilala Chašana jde o ukázku toho, co zemi s vratkými vyrovnáním sil mezi šííty, sunnity, drúzy a křesťany v blízké budoucnosti čeká.
"Od severu až na jih, celá země je (do boje) vtažena. A horší teprve příjde," řekl Chašan listu The New York Times.
Fatah al-Islám už dřív varoval, že na jednotky UNIFIL zaútočí. Také zadržení členové měli libanonským úřadům potvrdit, že útok na mírové jednotky plánují. Tato sunnitská organizace se údajně opírá o několik stovek bojovníků: Libanonců, Palestinců, Syřanů či Saúdů.
Kromě toho, že řada z nich patří ke skalním sympatizantům Al-Káidy, mají mít zkušenosti z protiamerických operací v Afghánistánu a Iráku.
Nový Zarkáví na scéně?
Odborníci tvrdí, že zvýšený zájem o Libanon začali mít džihádisté po loňské 34 dnů trvající válce s Izraelem. Do té doby využívali území k výcviku a přechodu do Sýrie a dál do Iráku.
Málokdo se proto podivil nejnovějšímu vzkazu Ajmána Zavahírího, muže č. 2 teroristické sítě Al-Káidy. Egyptský lékař a dlouholetý zástupce Usámy bin Ládina v pondělí na internetu vyzval džihádisty k "zaplavení" Libanonu.
"Libanon už dávno nestojí v pozadí," řekl AFP nejmenovaný diplomat jedné ze západních zemí.
"Pokud vůdci Fatah al-Islámu zůstanou v utajení, budou z nich legendy. Stanou se z nich noví Zarkávíové," dodal s odkazem na šéfa irácké Al-Káidy Abú Músu Zarkávího, který loni zemřel při americkém náletu.
Hizballáh spolupracuje s UNIFIL
Smrt mírových jednotek vytvořila prostor pro nezvyklá spojenectví.
Místo, kde k atentátu došlo, je totiž baštou šíítského hnutí Hizballáh. To nabídlo velení třinácti tisíc zahraničních vojáků pomocnou ruku. "Vedeme vlastní vyšetřování, o závěry se podělíme s UNIFIL," oznámil radikální Hizballáh.
UNIFIL odmítl nabídku Hizballáhu komentovat. Výroky ozbrojené organizace se ale shodují se slovy generála Claudia Graziana.
"Útočníci mají snahu narušit mír a stabilitu nejen Libanonu, ale celého regionu," řekl generál.
