Letošní hurikánová sezona byla rekordní, může zvednout novou migrační vlnu do USA

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
4. 12. 2020 17:53
V listopadu skončila hurikánová sezona. Letošek v tomto ohledu trhal rekordy. Nad Atlantikem vzniklo v uplynulém roce celkem 30 bouří, 13 z nich dosáhlo síly hurikánu. Ve Střední Americe hned dva za sebou způsobily přírodní katastrofu, která nejspíš zvedne novou migrační vlnu. Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek z oblasti klimatu.
Po hurikánu Eta a Jóta. Honduras.
Po hurikánu Eta a Jóta. Honduras. | Foto: Reuters

"Ano, uvažujeme o migraci. Třeba proto, že chci dát svým dětem chléb? Nemáme nic," říká pětatřicetiletý muž z Guatemaly. Jeho vesnici pohřbilo bahno z řeky, kterou minulý měsíc rozvodnil hurikán Eta. Hned po katastrofě putoval se svou rodinou čtyři hodiny do nejbližší vesnice, která zůstala na suchu. Všichni několik týdnů strávili v provizorních přístřešcích spolu s ostatními lidmi, kteří přišli o své domovy. Pak se ale zásoby i pohostinnost sousedů vyčerpaly.

Otec rodiny teď přemýšlí, kam dál vyrazit. Nemá ponětí, jak se dostat až do Spojených států, ale hodlá to zkusit, píše ve své reportáži americký deník New York Times.

Obyvatelé Guatemaly začali odcházet do USA relativně nedávno, před několika lety. Na rozdíl od sousedních zemí, zmítaných násilím organizovaných gangů, je k odchodu dohání nedostatek jídla a pracovních příležitostí. Sucho a přírodní pohromy ničí snahy cokoliv vypěstovat. 

"Pokud nechceme pozorovat, jak hordy Středoameričanů hledají cestu do zemí s lepší kvalitou života, musíme ve Střední Americe vytvořit prosperitu," řekl k tomu guatemalský prezident Alejandro Giammattei. Spolu se svým honduraským kolegou, prezidentem Juanem Orlandem Hernándezem, vyzval minulý měsíc OSN, aby uznala Střední Ameriku za region nejvíce zasažený klimatickou krizí.

Guatemalský prezident také žádá USA, aby migrantům z této země poskytly dočasnou ochranu a nedeportovaly je zpátky. Kvůli poslednímu hurikánu žijí v Guatemale stovky tisíc lidí v provizorních táborech, ve kterých se šíří i koronavirus.

Klimatická změna mění bouře

Hurikán Eta, který zasáhl středoamerické země, byl jednou z nejsilnějších bouří rekordně silné sezony. Jen dva týdny poté se přiřítila další bouře Jóta. Hurikány napáchaly ohromné škody: srovnaly se zemí desítky tisíc domů, zničily silnice, zaplavily zemědělská pole, zabily desítky lidí. Přes pět milionů lidí přišlo o domov a obživu. 

Nad Atlantikem se letos utvořilo celkem 30 bouří, 13 z nich zesílilo do kategorie hurikánu. Zatímco mezi vědci nepanuje shoda nad tím, že by klimatická změna způsobila větší množství hurikánů, jedna věc je zatím jistá. Změna klimatu ovlivňuje jejich sílu. Protože oteplování oceánu zesiluje bouře a vítr a teplejší atmosféra zase absorbuje více vodní páry, a pak zhoršuje dešťové srážky. Vědci si také všimli, že bouře se pohybují pomaleji, místo aby se rychle přehnaly. To způsobuje ničivější záplavy.

Hurikán Jóta by měl být poslední - hurikánová sezona v listopadu skončila. S migrační vlnou, kterou nejspíš spustí, se bude muset příští rok vypořádat nový americký prezident Joe Biden.

Čínské ledovce tají

Mezitím se k jinému přírodnímu neštěstí schyluje na severozápadě Číny. Tamní hory pokrývají ledovce, které enormně rychle tají. Obyvatele žijící v podhůří čekají záplavy a následné sucho.

Uhlíkově neutrální Česko není sci-fi

Česko může do deseti let snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Ukazuje to studie poradenské společnosti McKinsey & Company, podle níž je také třeba, aby kromě vlády a firem přiložili ruku k dílu i občané, třeba častější jízdou na kole nebo menší konzumací masa. 

Barcelona bez aut

Inspirovat se Česko může třeba ve Španělsku. Barcelona, milionové město v Katalánsku, spustila plán na přeměnu části centra, do které nejpozději za deset let nebudou moci jezdit auta. Místo rušných křižovatek vzniknou parky a pěší zóny.

Město rozšíří takzvané superbloky, které začaly vznikat před čtyřmi roky. Veškerou dopravu z nich přesměruje do ulic vedoucích po obvodu každého bloku. Zatím je takových bloků, v katalánštině pojmenovaných superillas (superostrovy), v Barceloně šest. V příštích letech se má vybudovat jedenáct nových.

Posílejte méně e-mailů

Odpovídáte na každý e-mail, i když jde třeba jen o zdvořilostní poděkování? Takových zbytečných zpráv, obsahujících jen jedno slovo a pozdrav, odešlou každý den lidé miliony. Neplýtvá se přitom papírem ani benzinem poštovních aut jako v případě posílání klasických dopisů, ale bez uhlíkové stopy e-mailová korespondence také není.

K odeslání i toho nejzbytečnějšího e-mailu potřebujete připojení k internetu a k němu zase elektrickou energii. Stejně jako telekomunikační společnost, která vám internet zprostředkuje, obrovská datová centra technologických firem, kam váš e-mail doputuje, a nakonec i samotný příjemce, který si vaši zprávu možná ani nepřečte.

Britská energetická společnost Ovo Energy vypočítala, že kdyby každý Brit poslal o jeden zbytečný e-mail denně méně, ušetřilo by se ročně 16 tisíc tun uhlíku. V celkovém počtu emisí, které vyprodukuje třeba doprava, je to jako kapka v moři. Ale obzvlášť v době pandemie, kdy většina lidí pracuje z domova a kontakt s blízkými udržuje hlavně na dálku, se počítá každá zbytečná konverzace, píše britský list Financial Times.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

 

Právě se děje

před 12 minutami

Navalnyj zůstane za mřížemi, soud zamítl odvolání proti vzetí do vazby

Moskevský soud zamítl odvolání ruského opozičníka Alexeje Navalného proti jeho vzetí do vazby. Navalnyj tak ve věznici zůstane, informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy